Magnetické materiály jsme bývali zvyklí dělit na feromagnetické, známé už po tisíce let, a antiferomagnetické, které známe bezmála století. Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR společně s mezinárodními spolupracovníky však nedávno učinili objev nového typu magnetických materiálů zvaných altermagnetické.
Profesor Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR již počtvrté figuruje v seznamu nejcitovanějších vědců světa Clarivate Highly Cited Researchers 2025. Tento seznam každoročně oceňuje vědce, jejichž přínos má široký a významný vliv v jejich oborech.
Dříve téměř neznámé pojmy altermagnetismus a magnonika se v loňském roce opakovaně dostaly na titulní stránky novin. Miina Leiviskä, postdoktorandka programu MSCA COFUND Physics for Future ve Fyzikálním ústavu AV ČR, ve svém výzkumu propojuje tato témata hýbající světem fyziky. Mohou být klíčem k výpočetní technice budoucnosti, nebo to není tak jednoduché?
Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zveřejnili v časopise Nature první přímé mikroskopické snímky magnetického uspořádání v altermagnetu. Navazují tak na publikaci z počátku roku, kdy v časopise Nature oznámili objev nové větve magnetické rodiny, označované jako altermagnetická. Mikroskopické snímky představují milník, na nějž naváže další experimentální výzkum.
Teoretický popis se často dostává do centra pozornosti teprve ve chvíli, kdy už jsou průlomové experimenty dokončeny. Mnohem zajímavější situace se však stane, když teoretická předpověď přesvědčí vědce, aby se pustili do konkrétního měření, a následně se získaná spektra přesně shodují s předpovědí.
Výzkum projektu TERAFIT se zaměří na vývoj aplikací, které mají esenciální význam pro internet věcí a ekonomiku velkých dat. Cílem je dosažení průlomu směrem k nové generaci informačních technologií – tři výzkumné záměry projektu se zaměřují na vzájemně propojené průlomy, které povedou k zásadním úsporám na energetické, prostorové i časové škále.
Mezinárodní tým vědců boří v článku publikovaném v časopise Nature tradiční představu o dělení magnetismu na dvě větve – několik tisíciletí známou feromagnetickou a antiferomagnetickou, objevené ou přibližně před sto lety. Výzkumníkům se nyní podařilo experimentálně prokázat třetí altermagnetickou větev teoreticky předpovězenou vědci z Prahy a Mohuče před několika lety.
„Vědecký objev nemá žádnou hodnotu, pokud jej nelze vysvětlit barmance.“ Citát nobelisty Ernesta Rutherforda bychom mohli uplatnit na nedávné úspěchy Libora Šmejkala. V soutěži Falling Walls získal v konkurenci tisícovky vědců ocenění Průlomový vědecký objev roku 2023 za své teoretické práce v oblasti altermagnetismu a nedisipativní nanoelektroniky.
Získat grant Evropské výzkumné rady se daří přibližně jednomu procentu vědců v Evropě, avšak profesor Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR obstál ve velké konkurenci již podruhé. S projektem Altermagnetismus a spintronika bez magnetizace a relativity se mu po dvanácti letech podařilo opět uspět v kategorii ERC Advanced grant a získat nejvyšší možnou podporu ve výši 2,5 milionu eur. Úspěšnost podaných žádostí u tohoto typu grantů byla přitom v roce 2022 pouhých 13,2 %.
