Připravujeme pro vás nový web FZÚ. Pomozte nám vyplněním krátkého dotazníku. » Vyplnit dotazník

Nacházíte se

Čtyři mladí vědci z FZÚ získali Prémii Otto Wichterleho

Prémii Otto Wichterleho převzalo letos 6. června z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové v pražské vile Lanna dvacet tři mladých odborníků. Mezi nimi byli také čtyři ocenění z Fyzikálního ústavu AV ČR - Mgr. Jan Ebr, Ph.D., RNDr. Hana Lísalová, Ph.D., Mgr. Oleksandr Stetsovych, Ph.D., a Ing. Jakub Železný, Ph.D. Prémie Otto Wichterleho je prestižní ocenění spojené s finanční odměnou udělované Akademií věd České republiky vynikajícím mladým vědcům a vědkyním od roku 2002. Podmínku je, že oceněný musí pracovat pro AV ČR, musí být nositelem vědecké hodnosti a nesmí být starší 35 let. Cena nese jméno proslulého českého fyzika známého především díky vynálezu kontaktních čoček.

Mgr. Jan Ebr, Ph.D.

Tématem vědecké práce Mgr. Jana Ebra, Ph.D., jsou modely hadronových interakcí. Jako první spojil fenomenologickým přístupem pozorovaný přebytek mionů v datech kosmického záření o nízkých energiích s nejnovějšími výsledky pozorování mionového přebytku na nejvyšších energiích primárních částic na Observatoři Pierra Augera v Argentině. Svůj výzkum prezentoval na mezinárodních konferencích a publikoval v renomovaných recenzovaných časopisech.

Druhou oblastí aktivit J. Ebra je studium atmosférických podmínek na astročásticových observatořích. Teleskopy FRAM jsou nyní instalovány na observatoři Pierra Augera a na místě budoucí observatoře CTA. Další takové zařízení se testuje ve Fyzikálním ústavu AV ČR v Praze a další je výrobě. Nejnověji se mu podařilo spolu s kolegy prokázat vyhovující přesnost této metody pro potřeby observatoře CTA. Teleskopy FRAM mají na rozdíl od lidarových systémů velkou výhodu, že pozorování nijak neovlivňuje detekci spršek kosmického záření.

RNDr. Hana Lísalová, Ph.D.

Hana Lísalová se zabývá výzkumem a vývojem optických biosenzorů a funkčních povrchů. Dosáhla řady mezinárodních úspěchů a získala respekt mezi vědeckou komunitou v celosvětovém měřítku. Je autorkou několika desítek odborných článků ve špičkových odborných časopisech (např. Analytical Chemistry, Biosensors and Bioelectronics, Nucleic Acids Research, Biomaterials aj.).

Hana Lísalová je také autorkou tří kapitol v knihách a původcem pěti podaných patentových přihlášek, z nichž tři patenty již byly uděleny. Pravidelně přednáší na mezinárodních prestižních konferencích v oboru (Europtrode, OSA Advanced Photonics Congress). V období 2013–2017 pracovala jako vědecká pracovnice v Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR, od listopadu 2017 dále rozvíjí svoji vědeckou práci ve Fyzikálním ústavu AV ČR, kde v současné době buduje nový výzkumný tým zaměřený na výzkum funkčních povrchů a jejich interakci s biomolekulárními systémy. Hana Lísalová úspěšně vede práce studentů doktorského a magisterského studia a aktivně se podílí na popularizaci vědecké práce.

Mgr. Oleksandr Stetsovych, Ph.D.

Mgr. Olexandr Stetsovych, Ph.D., je uznávaným odborníkem světové úrovně v oblasti rastrovacích mikroskopů a je spoluautorem řady významných prací, které publikovaly přední vědecké časopisy (Nature Chemistry, Nature Communications). Jeho práce přispěla nejen k rozvoji rastrovacích mikroskopů, ale i k hlubšímu pochopení materiálových vlastností povrchů a nanostruktur. Významně se podílel na pracích o nových možnostech zobrazení molekulárních nanostruktur a povrchů pevných látek pomocí rastrovacích mikroskopů.

Mimo jiné poprvé prokázal existenci piezoelektrického efektu na jednotlivých molekulách pomocí mikroskopie skenovací sondy. V současné době se intenzivně zkoumá možnost využití piezoelektrického efektu v nanotechnologiích. Právě prokázání piezoelektrického efektu na úrovni jednotlivých molekul, což je jeden z klíčových předpokladů pro jeho aplikaci v molekulární elektronice, zůstávalo pro vědce dlouho výzvou. Tento průlom umožní novou koncepci navrhování budoucích molekulárních zařízení, jako jsou motory, snímače nebo generátory elektrické energie na úrovni nanometrů.

Ing. Jakub Železný, Ph.D.

Pouhé dva roky po doktorátu má Ing. Jakub Železný, Ph.D., za sebou mimořádně úspěšnou vědeckou dráhu. V roce 2014 publikoval jako první autor teoretickou předpověď jevu, který umožňuje elektrický zápis informace v antiferomagnetické paměti. V roce 2016 svými mikroskopickými výpočty doplnil práci, ve které je zveřejněno první experimentální pozorování tohoto jevu. Tyto práce, které mají dnes již přes 200 citací, otevřely nový obor tzv. antiferomagnetické spintroniky. Svědčí o tom i publikování speciálního vydání časopisu Nature Physics v březnu 2018. Jakub Železný se na tomto speciálním vydání podílel jako první autor přehledového článku o elektrickém zápisu a čtení informace v antiferomagnetických pamětech.

Jakub Železný se od počátečních modelových výpočtů rychle přesunul k mikroskopickým simulacím pomocí nejmodernějších ab initio metod. Tyto metody si osvojil během několikaměsíční stáže ve Forschungszentrum Jülich v Německu, které je světově uznávaným střediskem pro ab nitio výpočty transportních jevů v pevných látkách. Po obhájení doktorské práce získal Jakub Železný postdoktorské místo v Max Planck Institute for Chemical Physics of Solids v Drážďanech, kde se specializují na materiálový výzkum. Jakub Železný natolik zaujal vedení Max Planckova ústavu, že se zasadilo, aby mu byl udělen prestižní grant Max Planck Partner Group. Tento program podporuje mladé vědce při založení vlastní vědecké skupiny na novém pracovišti a pokračování spolupráce s Max Planckovými ústavy. Jakub Železný využije udělený grant k založení skupiny spintronických ab initio výpočtů v Oddělení spintroniky a nanoelektroniky Fyzikálního ústavu AV ČR. Jeho skupina bude mimo jiné klíčová pro úspěšné řešení nově uděleného evropského projektu ASPIN, který koordinuje Fyzikální ústav a kromě tří ústavů Maxe Plancka se jej účastní další partněři z Německa, Velké Británie a Španělska.