Věděli jste, že displeje budoucnosti mohou být jasnější a barevnější, a přitom energeticky úspornější? Tento technologický pokrok umožňují kvantové tečky – objekty tak malé, že se chovají podle zákonů kvantové fyziky, které řídí chování mikrosvěta.
Kde končí věda a začíná umění? Tuto otázku návštěvníkům pokládá nová výstava Obraz obrazu, která sdružuje díla čtveřice předních českých a polských umělkyň a umělců, vědecké pohledy na ně a těmito vědeckými analýzami inspirovaná díla. Věda obrací pohled k umění, které jí ho oplácí, a cyklus inspirace se roztáčí.
Jak je možné se i v relativně malém státě jako ČR zapojit do velkých kosmických misí, jak toto zapojení probíhá a jaké výhody přináší místní vědě a průmyslu? Lze se příprav účastnit už během studií? O tom i dalších otázkách u nás v pondělí 7. 10. v rámci celosvětového World Space Week diskutovali Petr Brož, Martin Ferus, David Píša, Veronika Strnadová a David Hlaváček.
Letošní fotosoutěž Fyzikálního ústavu překvapila porotu nejen počtem zaslaných snímků, ale i rozmanitostí témat, která soutěžící zvolili. Soutěžící se snažili zachytit proměnlivost fyzikálních jevů, což bylo letošním hlavním tématem.
Letošní Noc vědců, ač deštivá a ponurá, přilákala do prostor Fyzikálního ústavu 494 návštěvníků, kteří překonali nepřízeň počasí, aby se ponořili do světa vědy. Účastníci odkrývali krásy mikrosvěta, hvězdnou oblohu v mobilním planetáriu, scintilační krystaly a sledovali stopy neviditelných částic v mlžné komoře. Pro nadšence fyziky byla připravena panelová diskuse s předními vědci, ale večer nebyl jen o vědě. Program obohatil soubor Spící lev dvouaktovou komedií z období první republiky a promítání soutěžních snímků fotosoutěže, jejíž vyhlášení zakončilo noční program.
Nejen o otevřených otázkách fyziky s Davidem Hlaváčkem
V sérii „Otevřené otázky fyziky“ vám představujeme různé oblasti výzkumu a osobnosti Fyzikálního ústavu. David Hlaváček se na Oddělení astročásticové fyziky podílí na designu jednoho z řídicích modulů chystané kosmické mise LISA, jejímž cílem je zachytit gravitační vlny možná i z dob samotného počátku vesmíru. Kromě toho se zabývá také popularizací a filosofií vědy. Kam se podle něj fyzika ubírá, co nám o kosmu prozradí LISA a proč je důležité inspirovat nové generace vědců a vědkyň?
O otevřených otázkách astročásticové fyziky s Jakubem Víchou
Odkud k nám přilétají vysokoenergetické částice kosmického záření a jak vůbec můžeme zjistit, o jaké částice jde? Máme šanci díky nim objevit úplně nové fyzikální děje? A může kosmické záření ovlivňovat počasí? Na tyto otázky stále nemáme jednoznačné odpovědi, ale výzkum Jakuba Víchy z Oddělení astročásticové fyziky na FZU AV ČR nás odhalení těchto záhad stále více přibližuje.
Fyzikální ústav AV ČR pořádá soutěž Fyzikální fotografie 2024, která je letos tematicky věnována „proměně“. Její uzávěrku jsme prodloužili do 22. 9. 2024. Jejím hlavním cílem je popularizace krás fyziky a snaha bořit zažité stereotypy vnímání tohoto vědního oboru. Fotografická soutěž je zakončena slavnostním vyhlášením vítězů a výstavou oceněných a vybraných snímků během Noci vědců, kterou pořádá instituce v prostorách areálu Na Slovance v pátek 27. 9. 2024.
Nadšení pro vědu je hybnou silou úspěchu. To dokazuje i setkání v Lindau, kde se mladí vědci z celého světa potkávají po desetiletí s laureáty Nobelovy ceny. „Atmosféra sounáležitosti a vzájemné podpory, kterou tam zažívají, je neocenitelným zdrojem inspirace,“ říká letošní účastník Petr Veřtát, postdoktorand z Oddělení magnetických měření a materiálů Fyzikálního ústavu AV ČR.
