Do Prahy se poslední červencový týden sjeli vědci a vědkyně z celého světa. Na 11. ročníku konference Frontiers of Quantum and Mesoscopic Thermodynamics (FQMT'26) řešili, co kvantová mechanika vypovídá o dnešním světě i jak ji proměnit v technologie budoucnosti.
Cena Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek byla udělena Liboru Šmejkalovi, Jairovi Sinovovi a Tomáši Jungwirthovi za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetického uspořádání. Altermagnety spojují výhody feromagnetů a antiferomagnetů a zároveň vykazují jedinečné vlastnosti, které u žádné z těchto tříd nenajdeme.
V neděli 5. července 2026 zemřel ve věku nedožitých 92 let Jan Hladký, fyzik, který zasvětil vědě téměř sedm desetiletí a svými objevy v částicové fyzice se zapsal do mezinárodní historie oboru.
Zahájení ostrého provozu Observatoře Very C. Rubin, na jejímž vývoji i vědeckém programu se podílejí vědci a vědkyně z FZU, vyvolalo velký zájem českých médií. O startu desetiletého průzkumu jižní oblohy informovala Česká televize, Český rozhlas i řada tištěných a internetových médií. Představujeme výběr nejzajímavějších mediálních výstupů.
Český tým středoškoláků z Hlučína, Plzně a Prahy vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které od 5. do 12. července hostil švýcarský Curych.
Vladislav Pokorný, fyzik z Fyzikálního ústavu AV ČR, je spoluautorem studie, která získala prestižní cenu ACS Nano Impact Award 2026. Vědcům a vědkyním se v ní podařilo z jednotlivých molekul sestavit na povrchu supravodiče miniaturní paměť.
Vědcům a vědkyním z centra HiLASE se povedlo něco, co před nimi nikdo nedokázal. Pomocí hyperspektrální kamery FREYA poprvé zachytili hořící meteor v ultrafialové části spektra. Kromě vesmíru míří technologie z HiLASE i jinam. Centrum, které je součástí Fyzikálního ústavu AV ČR, vyvíjí lasery pro průmysl a obranu.
V noci na 30. června odstartoval ostrý provoz velkého přehlídkového dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very C. Rubin v Chile. Je to velká změna v tom, jak sbíráme poznatky o blízkém i vzdáleném okolí naší planety. Za tři noci dalekohled nasnímkuje celou jižní oblohu – a totéž bude opakovat po deset let. Díky tomu získáme astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na obloze proměňuje. To nám umožní zkoumat vesmír způsobem, který nám dosud nebyl přístupný.
Bez varaktorů by se neobešla většina bezdrátové elektroniky. Mezinárodní tým s českými fyziky teď pro ně vyvinul materiál, díky němuž může elektronika spotřebovat méně energie. Studie vyšla v prestižním časopise Nature Electronics.
Každý rok uděluje Akademie věd ČR Prémii Otto Wichterleho, ocenění určené výjimečným vědcům do 35 let, kteří dosahují špičkových výsledků na samém začátku kariéry. Letošním laureátem z Fyzikálního ústavu AV ČR se stal Aleš Vlk, který se od roku 2018 věnuje halidovým perovskitům, materiálům s potenciálem zásadně zlepšit efektivitu získávání energie ze slunce.
Miliardy jich právě teď prolétají naším tělem, a přesto je skoro nemožné je zachytit. V rámci výroční Dvořákovy přednášky jsme hostili jednoho z předních světových odborníků na neutrina, profesora Stefana Söldnera-Rembolda, který vede katedru fyziky na Imperial College London.
Naše expozice dominovala první hale a stala se jednou z nejvyhledávanějších zastávek veletrhu. Fyzikální jevy, které jsme představovali, si návštěvníci mohli nejen prohlédnout, ale také si je na vlastní kůži vyzkoušet.
