Novinky

Poster s názvem „Anonymization: The Future is Unbiased“, prezentovaný týmem FZU AV ČR v čele s Markétou Iffland a Lucií Spevákovou na kongresu EARMA–INORMS 2025, získal cenu odborné komise za nejlepší poster. Akce, která se konala ve dnech 6. – 8. května 2025 ve španělském Madridu, přilákala více než 2 000 profesionálů v oblasti managementu výzkumu ze 67 zemí, a nabídla tak jedinečnou platformu pro osobní setkání a sdílení dobré praxe.

Vědci ze Společné laboratoře optiky jako první na světě experimentálně potvrdili souvislost mezi neurčitostí kvantového stavu a kvantovou provázanosti, kterou teoreticky předpověděli fyzici z Japonska a Tchaj-wanu. Výsledek vědecké práce, jež byl publikován v prestižním časopise nakladatelství Springer Nature, otevírá zcela nový pohled na dosud neznámé souvislosti fungování přírody na kvantové úrovni.

Od pondělí 5. května jsme po čtyři dny potkávali na chodbách budovy Solidu 21 i staré budovy FZU téměř stovku mezinárodních účastníků závěrečného zasedání projektu Advancement and Innovation for Detectorsat Accelerators (AIDAinnova). Projekt na vývoj pokročilých systémů detektorů částic a souvisejících technologii pro CERN v tomto roce po čtyřech letech končí, a právě závěrečné bilanční, ale současně i plánovací setkání se konalo v Praze.

V pražském zastoupení Svobodného státu Sasko bylo v pátek 16. května slavnostně podepsáno šest dohod o vědecké spolupráci mezi Německým centrem pro astrofyziku a předními českými vědeckými institucemi. 

Dříve téměř neznámé pojmy altermagnetismus a magnonika se v loňském roce opakovaně dostaly na titulní stránky novin. Miina Leiviskä, postdoktorandka programu MSCA COFUND Physics for Future ve Fyzikálním ústavu AV ČR, ve svém výzkumu propojuje tato témata hýbající světem fyziky. Mohou být klíčem k výpočetní technice budoucnosti, nebo to není tak jednoduché? 

Vědcům z Fyzikálního ústavu AV ČR pod vedením Zdeňka Hubičky a Jiřího Olejníčka se podařilo vyvinout vylepšený způsob přípravy tenkých vrstev oxidu zinečnatého (ZnO), které reagují na vakuové ultrafialové záření podstatně rychleji než dosud známé vrstvy vyráběné jinými metodami. 

O krok blíže jednodušší výrobě baterií, které navíc mají větší stabilitu a delší životnost, se posunuli vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR. V odborném periodiku  Journal of Materials Chemistry A představili novou polopevnou látku pro baterie, která by mohla změnit budoucnost ukládání energie.