Více než 600 vědců se sešlo na Otevřeném sympoziu v italských Benátkách, aby diskutovalo o budoucím směřování evropské částicové fyziky v globálním kontextu. Při posuzování vědeckých priorit se hovořilo zejména o možném nástupci Velkého hadronového urychlovače v CERN, jemuž v roce 2041 skončí provozní životnost. Otevřené sympozium bylo součástí procesu aktualizace Evropské strategie pro částicovou fyziku (ESPP).
„První světlo“ observatoře Very C. Rubin, do níž jsou od samého počátku zapojeni i vědci z FZU, vyvolalo velký zájem v tištěných a internetových médiích a dostalo prostor i v televizním vysílání. Na této stránce představujeme výběr nejzajímavějších mediálních výstupů.
Světová špička, mineralog Jakub Plášil se už roky věnuje rozplétání složitých krystalických struktur a objevování nových minerálů. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o okrajovou oblast vědy, která dnes není „v kurzu“. Jenže právě Plášil a jeho kolegové přicházejí s objevy, které mají širší dopad – třeba na pochopení toho, jak se uran a další kovové prvky šíří v přírodě.
Prestižní ocenění ATLAS Outstanding Achievement Award letos putovalo mimo jiné i do České republiky. Michal Svatoš, vědecký pracovník Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, byl oceněn za zásadní přínos k efektivnímu zapojení superpočítačů do výpočetní infrastruktury jednoho z největších fyzikálních experimentů současnosti – detektoru ATLAS na urychlovači LHC v CERN.
Fyzikální ústav AV ČR se podílí na spuštění největšího přehlídkového dalekohledu světa
Mezinárodní tým vedený Jakubem Víchou z Fyzikálního ústavu AV ČR navrhl revoluční „heavymetalový“ scénář, který může změnit pohled na složení nejenergetičtějších částic přilétajících z kosmu. Teorie, kterou fyzik vystavěl společně se svým týmem na základě analýzy unikátních dat Observatoře Pierra Augera, pomůže přispět k odpovědi na otázku, z čeho se tyto částice skládají a kde vznikají. Zásadní roli může hrát železo.
Akademie věd ČR udělila celkem pětadvaceti vědcům a vědkyním Prémie Otto Wichterleho. Ceny pro rok 2025 předal čtyřem laureátům z našeho ústavu předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.
Už po deváté jsme se na Veletrhu vědy, největší populárně-vědecké akci v ČR, setkali s nadšenci a nadšenkyněmi pro vědu z řad škol i nejširší veřejnosti. Ti si v expozici FZU mohli zahrát na paprsky Slunce ve fotovoltaickém stanu, vidět na vlastní oči spektrum viditelného světla, postavit molekuly z Lega a přečíst nový komiks a povídky, ale také si prohlédnout skutečnou magnetickou naprašovačku, spatřit martenzitickou transformaci slitin pod mikroskopem a další důležité fyzikální přístroje a jevy.
Jak bude vypadat fyzika zítřka? Futuristické vize nových technologií a objevů i nečekaná využití technologií, které nám slouží už dnes, Zemi příštích desetiletí i cizí planety v daleké budoucnosti představují science fiction povídky a navazující populárně-vědecké články v nové antologii Fyzika budoucnosti: Extrapolanti a nalezenci.
