V neděli 5. července 2026 zemřel ve věku nedožitých 92 let Jan Hladký, fyzik, který zasvětil vědě téměř sedm desetiletí a svými objevy v částicové fyzice se zapsal do mezinárodní historie oboru.
Jan Hladký strávil celou svou vědeckou kariéru ve Fyzikálním ústavu. Nastoupil do něj v roce 1957 jako student do Laboratoře kosmického záření v Praze na Karlově a na Lomnickém štítě, vedené P. Chaloupkou a náležející ke skupině prof. V. Petržílky. Podílel se na budování detektorů kosmického záření, na pravidelném odečítání jejich údajů i na jejich fyzikální analýze – dlouhý čas při tom trávil přímo na Lomnickém štítě, často v těžkých meteorologických podmínkách.
Cesta do Dubny a první vědecká ocenění
Po ukončení této etapy se zaměřil na částicovou fyziku na urychlovačích. I přes potíže s kádrovým posudkem, které od roku 1953 způsoboval zájem státní bezpečnosti o jeho osobu, mohl v roce 1963 odjet do Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy.
Tam získal v Laboratoři vysokých energií hodnost kandidáta věd. Podílel se na několika experimentech, které v té době přispěly k rozvoji částicové fyziky, mimo jiné na objevu nového rozpadu mezonu φ na elektron-pozitronové páry a nového půvabného baryonu Λc. Kromě toho studoval regeneraci K mezonů na tehdy největším světovém urychlovači v Ústavu fyziky vysokých energií v Serpuchově.
Po návratu z Dubny vedl skupinu elektronických experimentů v oddělení fyziky vysokých energií ve Fyzikálním ústavu a byl členem výboru elektronických experimentů při Vědecké radě vysokých energií SÚJV. Za podíl na objevech v experimentech v SÚJV získal 1. cenu SÚJV v Dubně (1969), cenu Státního výboru pro objevy při Radě ministrů SSSR (1972) a cenu Československé akademie věd (1975).
Experimenty H1 a ALICE
Od roku 1987 byl členem experimentu H1 v DESY v Hamburku. Podílel se na vývoji a konstrukci detektorů a později na výstavbě nových aparatur. Je spoluautorem řady výsledků publikovaných v mezinárodních vědeckých časopisech. Byl také řešitelem a spoluřešitelem grantů ČSAV a GAČR pro experiment H1.
Po skončení experimentu H1 a provozu urychlovače HERA v DESY se Jan Hladký zapojil do experimentu ALICE na urychlovači LHC v CERN, který zkoumá srážky protonů a těžkých jader.
Pedagog, kreslíř a spisovatel
Doc. Hladký se věnoval také pedagogické činnosti na Matematicko-fyzikální fakultě UK a na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, kde přednášel o fyzice částic a detektorové technice.
Jeho zájem se však neomezoval jen na vědeckou činnost. Jeho kresby, které vytvářel přímo na místě prestižních fyzikálních konferencí, se staly grafickou ozdobou řady sborníků. Úspěch měly i jeho výstavy výtvarných děl ve vědeckých institucích.
V roce 2018 vydal v nakladatelství Academia knihu Paměti kosmika, ve které popsal historii výzkumu částicové fyziky vysokých energií a rozvoje mezinárodní spolupráce.