Jindřich Musil, se narodil 19. ledna 1934 v Březině. Po absolvování Vysoké školy obrany v Brně v roce 1957 se začal věnovat vědecké dráze. Nejprve jako výzkumník ve společnosti Tesla, poté, od roku 1961, v řadách Československé akademie věd v Ústavu fyziky plazmatu a ve Fyzikálním ústavu.
V letech 1975-1978 byl vedoucím vědeckým pracovníkem experimentu Tokamak v Ústavu fyziky plazmatu v Praze a následně v letech 1979-1983 vedoucím oddělení aplikované fyziky plazmatu (plazmová chemie a příprava tenkých vrstev). Vedoucím vědeckým pracovníkem ve Fyzikálním ústavu ČSAV byl od roku 1983, od kdy po dobu sedmi let vedl Oddělení výbojů v plynech. Zároveň se stal vedoucím projektu vysoce výkonových pulsních a kontinuálních jódových laserů pro přípravu tenkých vrstev. V roce 1966 získal Jindřich Musil na Československé akademii věd vědecký titul CSc., v roce 1979 pak DrSc. v oboru fyzikálních a matematických věd.
Kromě výzkumné práce byl i učitelem, mentorem, a především vzorem pro mnoho mladých vědců. Na Západočeské univerzitě v Plzni se několik desítek let věnoval vedení magisterských a doktorských prací, kde formoval celé generace vědců. Pod jeho dohledem vystudovalo více než 50 diplomantů a doktorandů, z nichž mnozí se stali významnými kapacitami v oboru. V roce 1995 se tu také stal profesorem aplikované fyziky. Jeho pedagogická dráha spojená s touto univerzitou byla velmi úspěšná a řada jeho žáků dnes patří mezi přední vědecké pracovníky.
Jeho výzkumné zájmy pokrývaly široké spektrum oblastí od elektromagnetického pole po fyziku plazmatu a termonukleární fúzi. Jeho vědecký záběr zahrnoval šíření elektromagnetických vln v různých médiích, radarové inženýrství, interferometrii milimetrových vln, fyziku plazmatu, vysokovýkonné pulzní plynové lasery, plazmovou chemii a fyziku tenkých vrstev a povlaků. Na vrcholu své kariéry se zabýval plazmatickými depozičními procesy a přípravou tenkých vrstev a povlaků s význačnými mechanickými a vlastnostmi. Jindřich Musil byl celosvětově respektovaný vědec v oboru PVD a přípravy tenkých vrstev s vynikajícím mezinárodním renomé. Působil na několika zahraničních pracovištích. Byl hostujícím profesorem na čínské Xi'an Jiaotong University či na SungKyunKwan University v Jižní Koreji. Krátce působil také na univerzitě v japonském Kjótu.
Během své vědecké dráhy byl členem mnoha oborových komisí, mimo jiné European Joint Committee on Plasma and Ion Surface Engineering. Získal také mnoho prestižních ocenění, včetně „Státní ceny Československa za vývoj plazmových technologií“ za přípravu tenkých vrstev v Československu (1984), cenu R. F. Bunshah za „Klíčové přispění k vývoj pokročilých nanokompozitních povlaků se zvýšenou tvrdostí, oxidační odolností, houževnatostí a odolnosti proti trhlinám“ a v roce 2014 cenu Americké vakuové společnosti. V roce 2022 obdržel cenu „Plasma Surface Engineering Leading Scientist” na konferenci PSE 2022 v Erfurtu. V roce 2020 byl profesor Musil jmenován emeritním pracovníkem AV ČR a v roce 2023 byl oceněn medailí Akademie věd ČR Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách.
Jeho práce byly publikovány v mnoha renomovaných vědeckých časopisech a získaly více než 11 tisíc citací. Profesor Jindřich Musil byl dále spoluautorem úctyhodného počtu 42 patentů.
Ve světě vědy zůstal až do pozdního věku, kdy se i v posledních letech stále aktivně účastnil mezinárodních konferencí a vědeckých setkání. Pamatujeme si ho jako na první pohled přísného mentora, který ale, když přišla řeč na práci v laboratoři nebo na nejnovější vědecké poznatky, vždy pookřál a velmi se zajímal o novinky z výzkumu. Rád se účastnil diskuzí, kdy sám navrhoval nejrůznější zajímavá řešení.
Jindřich Musil navždy odešel 31. října 2025 ve věku nedožitých 92 let.