Od pondělí 5. května jsme po čtyři dny potkávali na chodbách budovy Solidu 21 i staré budovy FZU téměř stovku mezinárodních účastníků závěrečného zasedání projektu Advancement and Innovation for Detectorsat Accelerators (AIDAinnova).
Projekt na vývoj pokročilých systémů detektorů částic a souvisejících technologii pro CERN v tomto roce po čtyřech letech končí, a právě závěrečné bilanční, ale současně i plánovací setkání se konalo v Praze. AIDAinnova totiž bude pokračovat, pokud se podaří získat další finanční podporu navazující na financování z Horizon 2020. Konsorcium složené ze 45 partnerů z akademické sféry, průmyslu a výzkumných a technologických organizací se snažilo zvýšit účinnost a kvalitu zařízení pro testování svazků částic a ozařování detektorů podporou jejich modernizace a zlepšení prostřednictvím specializovaných inovačních činností.
Tým vědců z 15 různých evropských zemí hledal aplikace nových technologií, jako jsou integrované senzory CMOS, vývoj a aplikace fotodetektorů SiPM v detektorech částic, strojové učení, a posuzoval jejich výkonnost pro náročné potřeby budoucích nebo modernizovaných experimentů HEP.
Nelehkým úkolem konsorcia je připravit evropský průmysl na velkosériovou výrobu detektorů HEP. I proto byla součástí zasedání industriální sekce, na niž navazovala prezentace a výstava vyvíjených produktů a přístrojů. V prostorách sálu Kochanovské se představovaly firmy Pfeiffer Vacuum, Crytur, s. r. o., Foton, s. r. o. a CAEN.
Tým Fyzikálního ústavu participoval v rámci projektu na vývoji nových monokrystalických scintilátorů. „Podařilo se nám vyvinout superakcelerovaný multikomponentní granát, jehož scintilační odezva se zkrátila více než desetkrát, až do jednotek nanosekund při zachování časového rozlišení. Díky těmto vlastnostem je horkým kandidátem pro upgrade kalorimetrického detektoru na experimentu LHCb,“ vysvětluje Martin Nikl zapojený do pracovní skupiny Kalometrie a částicové ID (WP8). Přenos technologického know-how do firmy CRYTUR, s. r. o., navíc již umožňuje jeho výrobu v průmyslových podmínkách, a i proto byl Fyzikální ústav přizván do jeho konsorcia jako „Technical associate“ a nyní zvažuje plnohodnotnou přihlášku do LHCb.
Na R&D a implementaci vícekanálového systému fotodetektoru SiPM do scintilačního detektoru částic pracoval tým vedený Ivo Polákem ze stejné pracovní skupiny. Jedná se o jednu z prvních aplikací 64kanálového SiPM v oboru HEP. „Řešili jsme zejména inženýring a testování celého systému prototypu detektoru. Některé dílčí části jako rozebíratelné uchycení 64 optických vláken k fotodetektoru velikosti 10 × 10 mm2 s opakovatelnou přesností lepší než 100 mikrometrů jsou zcela unikátní,“ komentuje Ivo Polák, který se svým týmem pražské zasedání spoluorganizoval. I na jejich výzkumu spolupracovali s firmou FOTON, s. r. o.
V rámci projektu předali know-how pro speciální napájecí zdroj ADApower pro SiPM, který má implementovanou týmem vyvinutou a řádně otestovanou funkci kompenzace teplotních změn fotodetektoru SiPM. Tento obecný problém je velmi aktuální při aplikaci každého SiPM v reálném prostředí. Se stejnou firmou společně vyvinuli předzesilovače se šířkou pásma 2,7 GHz, který je vhodný pro aplikaci zpracovávající rychlé signály ze SiPM.
Vedoucí projektu Paolo Giacomelli z INFN Bologna a administrátorka projektu Sabrina El Yacoubi z CERN v závěrečném hodnocení setkání zdůraznili skvělou organizaci setkání i kvalitu AV servisu a rychlosti internetového připojení.
Doufáme, že připravované pokračování projektu bude úspěšné a opět budeme moci hostit kolegy ve Fyzikálním ústavu.