Národní cenu Česká hlava převzal z rukou ministra pro vědu, výzkum a inovace Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Nejvyšší české vědecké ocenění obdržel za mimořádný přínos ve výzkumu spintroniky. Na slavnostním ceremoniálu 23. ročníku soutěže uspěl také David Vojna, který získal Cenu Doctorandus za technické vědy.
Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek vysoce ocenil Jungwirthův přínos pro mezinárodní vědeckou komunitu a uvedl, že cena je současně uznáním vědecké dráhy proslulého fyzika. „Dnešní ocenění ukazuje, že můžeme být hrdi na ty, kterým byla cena předána. Česká věda má potenciál být dalším pilířem značky Česká republika ve světě. Jungwirthovy objevy zejména v oblasti altermagnetismu a zásadní vědecké publikace posouvají hranice současného poznání a otvírají nové cesty budoucím technologiím,“ uvedl Ženíšek.
Spintronické paměti se stávají klíčovou komponentou v procesorových čipech, protože konveční magnety v budoucnosti omezí rychlost a energetickou účinnost čipů. Současné magnetické materiály jsou klasické magnety stejné jako ty, které máme doma na ledničce. Jejich buzení vnějšího pole ovšem omezuje další škálovatelnost součástek pro zvyšování kapacity paměťových čipů. Aby bylo možné bity dávat blíže k sobě, studuje profesor Jungwirth nyní spintronické součástky na nových materiálech, které žádné vnější pole nebudí.
Dvacet let starý trik kvantové fyziky přijali nejdůležitější výrobci nejpokročilejších čipů
Do učebnic fyziky pevných látek se oceněný fyzik dostal díky objevu fyzikální podstaty anomálního Hallova jevu, který stál u zrodu oboru topologického magnetismu. V roce 2004 předpověděl profesor Jungwirth spolu se spolupracovníky spinový Hallův jev v nemagnetickém vodiči. Ten umožňuje časově a energeticky nejefektivnější zápis v novém typu bitů. Jev je po dvaceti letech přijat nejdůležitějšími hráči, kteří vyvíjejí a vyrábí nejpokročilejší čipy. Jejich vývoj směrem ke komercializaci v současnosti probíhá ve světových polovodičových firmách, jako jsou tchajwanská společnost TSMC nebo jihokorejská firma Samsung. „V nejpokročilejších čipech se magnetické pole už vůbec nepoužívá, naopak je to ta největší překážka,“ prozradil Jungwirth.
Potvrzení existence altermagnetismu
Následné objevy elektrického čtení a zápisu v antiferomagnetech umožnily ve spintronice odstranit fyzikální limity dosud využívaných feromagnetických součástek. Nedávný objev altermagnetů otevřel cestu, jak spojit výhodné vlastnosti feromagnetů a antiferomagnetů, které fyzici doposud považovali za vzájemně neslučitelné. Experimentální potvrzení existence altermagnetismu, magnetů, které nemají magnetické póly, ale dají se s nimi dělat kvantové triky jako s konvenčními magnety v nejpokročilejších čipech, vzbudilo letos mimořádnou pozornost. Tomuto objevu se věnovaly jak časopisy Science, Nature, Science News, tak i The Economist.
Profesor Jungwirth je proslulý svou schopností vytvářet multidisciplinární tým a propojovat experimentální a teoretický fyzikální výzkum s detailními znalostmi informačních technologií. „Je to kolektivní mozek a kolektivní ruce, které vedou k výsledku, a bez toho by to nešlo. V České republice i ve světě máme spoustu laboratoří spolupracujících v základním výzkumu, spolupracujeme i s pracovišti, která se věnují technologickému transferu,“ říká oceněný fyzik. O jeho novátorském přístupu svědčí i nedávné získání druhého ERC Advanced Grantu.
Dostal jsem se k fyzice tak, že jsem začal studovat na Matematicko-fyzikální fakultě, protože na ní studoval můj bratr, který byl od mládí geniální, a pro mne bylo snadné jít v jeho stopách.
Během své kariéry publikoval Tomáš Jungwirth 260 článků v odborných časopisech, z toho 40 v rodině časopisů Science/Nature. Práce mají přes 40 000 citací (přes 4 000 v roce 2024) s h-indexem 91 na Google Scholar, 21 článků je v současnosti Highly Cited Paper a 5 článků zároveň Hot Paper na Web of Science a Tomáš Jungwirth je Clarivate Highly Cited Researcher.
Výraznou stopu zanechal Jungwirth ve vědní politice během svého působení v Radě pro výzkum, vývoj a inovace (2011–2018), ve Vědecké radě Grantové agentury ČR a v Scientific Council of the European Research Council. V rámci národní expertní skupiny pomáhá Tomáš Jungwirth v přípravě přihlášek mladých vědců do soutěží o ERC granty. „Česká věda je z mého pohledu na půli cesty k nejvyspělejším vědeckým zemím a po pětatřiceti letech je možná otázka, proč jsme pořád na půli cesty. V České republice je řada skupin, kterou jsou naprosto srovnatelné s těmi nejlepšími ve světě, takže je vidět, že to u nás jde,“ zhodnotil Jungwirth v závěru slavnostního ceremoniálu situaci ve vědě a dodal své doporučení pro řešení problému: „trochu méně bychom mohli improvizovat a trošku více se inspirovat tím, jak se to dělá tam, kde špičková věda dnes je.“
Cena společnosti Idea StatiCa, Cena Doctorandus za technické vědy byla udělena Davidu Vojnovi z HiLASE za vývoj nových materiálů a metod umožňujících efektivně minimalizovat tepelné jevy při použití optických izolátorů, které jsou součástí vysokovýkonových laserových systémů. Doktor Vojna se ze zdravotních důvodů nemohl účastnit vyhlášení a cenu v zastoupení převzal jeho školitel Ondřej Slezák „Studoval původně něco trochu jiného, ale je velice schopný, pracovitý člověk, který si nikdy na nic nestěžuje,“ vychválil svého studenta vedoucí oddělení vývoje pokročilých laserů.
Nejprestižnější české ocenění za vědu a výzkum vyhlašuje společnost Česká hlava spolu s Úřadem vlády České republiky již od roku 2002. Cílem projektu je popularizace vědy, výzkumu a vzdělávání u široké veřejnosti a podpora při vytváření podmínek pro účinné propojení výzkumu s výrobní praxí. Laureáty vybírá odborná porota složená ze zástupců vysokých škol, Akademie věd ČR a výzkumných pracovišť. Ceny Česká hlava v minulosti získali např. Antonín Holý, Josef Koutecký, Václav Hořejší a Martina Benešová Schafer.
Cena Doctorandus, cena společnosti IDEA StatiCa, se uděluje za inovativní přístup, nejvýraznější počin, odbornou nebo vědeckou činnost studenta doktorského studijního programu, především v oblasti inženýrství, biotechnologie, systémového inženýrství a kybernetiky s přihlédnutím k perspektivám jeho využitelnosti v praxi.