Jak lépe odhalit neviditelné otisky prstů i na problematických površích? Právě na to se zaměřuje projekt Zvýšení efektivity metod vizualizace latentních otisků prstů (EfektOP, VK02010123), do kterého jsou zapojeny Fyzikální ústav AV ČR, VŠCHT Praha a Kriminalistický ústav Policie ČR. Projekt poběží v letech 2026–2029 a jeho cílem je zlepšit detekci latentních daktyloskopických stop, zejména na obtížných površích, a tím zvýšit úspěšnost forenzního vyšetřování. Podpořilo jej Ministerstvo vnitra ČR v rámci programu bezpečnostního výzkumu OPSEC.
Nové přístupy vyvíjené v rámci projektu EfektOP nabízí modernizaci metod pro zviditelňování latentních daktyloskopických stop. Díky kombinaci fyzikálních, chemických a technických inovací se i otisky na členitých či netradičních površích mohou stát zásadním vodítkem při vyšetřování, a to jak v terénu, tak v laboratoři.
Navržený přístup kombinuje několik pokročilých technologií – od použití netermálního plazmatu umožňujícího přímou vizualizaci otisků na místě činu, přes inovovanou metodu kyanoakrylátového dýmání s barevně či luminiscenčně modifikovanými kyanoakryláty, až po elektrochemické techniky a využití řízených podmínek prostředí (např. optimalizovaná vlhkost či snížený tlak). Součástí projektu je také využití MALDI analýzy, která umožňuje z otisku prstu získat doplňující chemické informace – například poměry specifických látek, které mohou indikovat některé charakteristiky osoby, jež otisk zanechala.
„Interdisciplinární zaměření Sekce optiky a její vědecké i technické zázemí umožňují efektivně řešit projekty s přesahem do různých oblastí včetně obranného a bezpečnostního sektoru. Je inspirující sledovat, jak špičková věda dokáže mít přímý dopad na ochranu společnosti,“ řekl Alexandr Dejneka, vedoucí Sekce optiky.
„Spolupráce FZU s Kriminalistickým ústavem Policie ČR (KU) a VŠCHT Praha probíhá již od roku 2023, v rámci projektu Pokročilé metody vizualizace daktyloskopických stop. Projekt EfektOP je v pořadí druhým, který dále rozvíjí české know-how v oblasti moderní daktyloskopie. Přímé zapojení KU do projektu zajišťuje účinnou aplikaci dosažených výsledků v kriminalistické praxi. Projekty ukazují, jak dobře může fungovat synergické propojení výzkumných institucí, vysokých škol a státních složek,“ říká Michal Novotný, hlavní řešitel obou projektů a zástupce vedoucího Oddělení analýzy funkčních materiálů.
„Úzká propojení výzkumných skupin Ústavu analytické chemie, Ústavu fyziky a měřicí techniky a Ústavu organické chemie na tomto kriminalistickém projektu je vynikající ukázkou efektivní mezioborové výzkumné spolupráce pro řešení společensky důležitých témat. Mimořádně cenné je zapojení studentů od bakalářů po doktorandy, kteří mají jedinečnou příležitost získat odborné i přenositelné kompetence v kontaktu s prestižním Fyzikálním ústavem AV ČR a Kriminalistickým ústavem Policie ČR, říká Pavel Matějka, prorektor VŠCHT Praha.
Pro praxi budou předpokládané výsledky projektu velkým přínosem a umožní zvýšit efektivitu zviditelňování latentních daktyloskopických stop. Například u nově připravovaného kyanoakrylátu dojde nejen k výraznému urychlení procesu vizualizace těchto stop, ale zvýší se i jejich kvalita. „Postupy zvýrazňování daktyloskopických stop, které standardně používáme, přinášejí značné riziko degradace v nich obsažené DNA. Nově vyvíjená metoda je světovým unikátem a umožní nám optimalizovat barvení daktyloskopických stop bez rizika zničení obsažené DNA, což bude mít velký význam pro navazující genetické zkoumání,“ vysvětlil Petr Hlavín, vedoucí oddělení daktyloskopické identifikace stop z Kriminalistického ústavu. V rámci projektu je dále vyvíjena nová vakuová komora, která umožní zviditelňovat daktyloskopické stopy se stopovým množstvím potně-tukové substance na obtížných nosičích, jež byly vystaveny působení vody. „Projekt má za cíl usnadnit nejen práci v laboratoři, ale i na místě činu. Pro tyto účely budeme vyvíjet mobilní přístroj, který umožní zviditelňování daktyloskopických stop za využití nízkoteplotního plazmatu přímo v terénu,“ upřesnil Petr Hlavín.