Ústav termomechaniky AV ČR plánuje pro připomenutí profesora Václava Dolejška stavbu pomníku před svou budovou v parku na Mazance na pražském Ládví. Lokalita se nalézá i v těsné blízkosti Fyzikálního ústavu AV ČR.
Václav Dolejšek (1895 – 1945) byl významným experimentálním fyzikem období první republiky. Byl průkopníkem týmové práce v české vědě a spolupráce vědy a průmyslu, badatelem na poli rentgenové spektroskopie a objevitelem nových spektrálních čar pevných látek a plynů. Kvůli své odbojové činnosti zahynul v koncentračním táboře v Terezíně.
Zájem o přírodní vědy, který pocítil už v mládí, zúročil při studiu matematiky a fyziky na tehdejší české univerzitě v Praze. Jeho studia přerušilo během první světové války odvelení na frontu v Makedonii. Po svém návratu roku 1918 studium dokončil a roku 1919 se stal asistentem ve Fyzikálním ústavu Karlovy univerzity u prof. Bohumila Kučery. Profesor Kučera Dolejška významně ovlivnil a díky němu navázal i celoživotní přátelství s Jaroslavem Heyrovským.
První zahraniční pobyt strávil Dolejšek u Manne Siegbahna, nejvýznamnějšího odborníka na rentgenovou spektroskopii své doby, ve švédském Lundu. U něj Dolejšek roku 1922 učinil dlouho očekávaný objev série rentgenových spekter uranu, thoria a bismutu. Předchozí objevitelé sérií rentgenových spekter za ně získali Nobelovy ceny. Když byl ovšem Dolejšek o sedmnáct let později požádán prof. Siegbahnem o dodání podkladů k nominaci na Nobelovu cenu, odvětil Dolejšek dopisem, že si takové ocenění ještě nezaslouží a navrhl Heyrovského.
Pobyt v Lundu předznamenal Dolejškovu životní dráhu ve spektroskopii a vakuové fyzice. V Praze posléze vybudoval laboratoř rentgenové spektroskopie, která se stala v mnoha ohledech průkopnickým pracovištěm. Dolejšek vybudoval přátelské prostředí, vyznačující se úspěšnou týmovou prací. Jakožto docent Karlovy univerzity na pracoviště přivedl řadu schopných experimentátorů z řad studentů a osobně dbal na jejich odborný růst. Později se (již jako profesor) stal zakladatelem Spektroskopického ústavu Karlovy univerzity. Intenzivní vědecká práce však poznamenala jeho osobní život – šťastné manželství našel až napotřetí. Celkem byl Dolejšek otcem čtyř potomků.
Prozřetelnou se ukázala snaha prof. Dolejška o spolupráci vědy a průmyslu, kterou vyvíjel zejména během Velké hospodářské krize počátkem třicátých let. Společně se Škodovými závody bylo zřízeno aplikované výzkumné pracoviště, které jednak přispělo k dalšímu úspěšnému pokračování Spektroskopického ústavu a zároveň dále zvýšilo kvalitu technologií používaných v závodech. Praktické fyzice se věnoval i v řadě svých univerzitních přednášek. Se zhoršující se politickou situací začal přednášet na téma "Použití mikrofyziky v bojové technice". Jako kapitán v záloze těžce nesl podřízení Československa Mnichovské dohodě.
Po obsazení německou armádou z ústavu postupně odešli zahraniční studenti, někteří pracovníci emigrovali nebo museli opustit pracoviště kvůli židovskému původu. Prof. Dolejšek se zapojil do odbojové skupiny Ataman, kde se podílel na stavbě a vysílání ilegální vysílačky pro spojení s exilovou vládou v Londýně. Po uzavření českých vysokých škol mu byla znemožněna vědecká práce a v říjnu 1944 byl po prozrazení zatčen gestapem, dlouze vyslýchán a nakonec umístěn do koncentračního tábora v Terezíně. Zde 3. 1. 1945 zemřel při epidemii úplavice.
Na počest tohoto významného vědce vznikla myšlenka vybudování pomníku. Do architektonicko-výtvarné soutěže na jeho výstavbu bylo přihlášeno 28 návrhů, ze kterých odborná porota ve dvou kolech vybrala vítězný návrh akademického sochaře Františka Svátka. Sám autor říká: „Účelem mého návrhu je vytvořit silný akcent upozorňující na dílo Václava Dolejška. Divácky atraktivní větrná kinetická část pomníku má nejen přilákat pozornost, ale i stimulovat pozorovatele k zamyšlení nad nekonečnými záhadami přírody a nad těmi, kteří se pokouší je odkrývat.“ Na realizaci mohou zájemci přispívat do veřejné sbírky organizované Ústavem termomechaniky, a to do 30. června 2019.
Zdroje:
Miroslav Rozsíval: Václav Dolejšek (1895 – 1945). Časopis Vesmír.
Veřejná sbírka na vybudování pomníku českému fyzikovi Václavu Dolejškovi v akademickém parku na Mazance v Praze 8 – Ládví