Akademie věd ČR dnes udělila celkem pětadvaceti vědcům a vědkyním Prémie Otto Wichterleho. Ceny pro rok 2025 předal čtyřem laureátům z našeho ústavu předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.
Prémie je určena perspektivním vědcům a vědkyním, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech, jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.) a v době podání návrhu nepřesáhli věk 35 let, přičemž se do této doby nezapočítává rodičovská dovolená.
„Talentovaní mladí vědci a vědkyně potřebují na prahu své vědecké kariéry výraznější podporu. Řada z těch, které Akademie věd ocenila Wichterleho prémií před deseti dvanácti lety, dnes stojí na špičce svého oboru. I dnešní laureáti jsou budoucností české vědy,“ uvedl předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.
Za FZU byli oceněni RNDr. Petr Hruška, Ph.D., Ing. Jan Kaufman, Ph.D., Ing. David Vojna, Ph.D. a Ing. Eliška Zmeškalová, Ph.D.
RNDr. Petr Hruška, Ph.D., nastoupil jako jedenadvacetiletý student do Fyzikálního ústavu AV ČR a dnes patří k nejvšestrannějším experimentátorům zdejšího Oddělení analýzy funkčních materiálů. Je expertem v oblasti přípravy tenkých vrstev, jejich strukturální charakterizace a analýzy defektů metodami pozitronové anihilační spektroskopie. Rovněž se věnuje pedagogické a popularizační činnosti. Od roku 2020 vede průkopnický výzkum tenkých vrstev slitin s vysokou entropií, materiálů s řadou unikátních vlastností vhodných pro široké spektrum aplikací. Expertiza Petra Hrušky byla zásadní při získání grantu NATO Science for Peace and Security v roce 2023, díky němuž vyvíjí nanostrukturní absorbéry mikrovlnného a infračerveného záření. Během postdoktorského výzkumu černých kovů Petr Hruška dosáhl významného publikačního úspěchu, je jím objev nanoporozity jako klíčového faktoru v mechanismu absorpce světla v široké oblasti vlnových délek.
Ing. Jan Kaufman, Ph.D., je vedoucím výzkumného týmu Laser Shock Peening (LSP) v laserovém centru HiLASE při Fyzikálním ústavu AV ČR. Zaměřuje se na aplikovaný výzkum využití laserů pro prodlužování životnosti kovových dílů, zejména v 3D tisku, nástrojářství, letectví a jaderném průmyslu. Vystudoval fyzikální inženýrství na ČVUT a absolvoval odborné stáže v USA, Jižní Koreji a Itálii. Jan Kaufman je držitelem Fulbright-Masarykova stipendia a autorem řady vědeckých publikací. V roce 2025 se svým týmem dosáhl světového rekordu v technologii LSP. Výsledky jeho práce vedly mimo jiné ke dvěma evropským patentům. Oceněný vědec je pravidelně zván na mezinárodní konference v Evropě, USA nebo Japonsku. Kromě vědy se věnuje i výuce na 2. stupni základních škol, mentoringu a popularizaci fyziky a moderních technologií pro průmyslové využití.
Ing. David Vojna, Ph.D., se věnuje vývoji pokročilých laserů. Vzdělávací dráhu absolvoval na ČVUT, během doktorského studia pomohl vyvinout jeden z největších optických izolátorů na světě. Jde o zařízení, které umožňuje světlu cestovat pouze jednosměrně, čímž chrání laserový zdroj před zpětnými odrazy. Tento konkrétní izolátor byl vyvinut pro pulzní laser Bivoj v Centru HiLASE při Fyzikálním ústavu AV ČR. Teď jej můžou odborníci plně a bezpečně využívat. Na vývoji nových materiálů pro optické izolátory spolupracoval David Vojna s National Institute for Fusion Science v Japonsku, kde absolvoval několik stáží. V Centru HiLASE se vědec intenzivně věnuje numerickému modelování tepelně-optických jevů v laserových systémech a rozvoji a adaptaci numerických simulací. V roce 2024 obdržel prestižní ocenění Česká hlava v kategorii Doctorandus za technické vědy.
Ing. Eliška Zmeškalová Ph.D., působí jako vedoucí Laboratoře monokrystalové difrakce oddělení Strukturní analýzy ve Fyzikálním ústavu AV ČR. Monokrystal je pevná látka, ve které jsou všechny atomy uspořádány pravidelně v celé její struktuře – jako dokonalá mřížka, která se opakuje ve všech směrech. Monokrystalová difrakce je velmi přesná analytická metoda, která se používá především k určování krystalové struktury pevných látek na atomární úrovni. Může pak sloužit například k analýze struktur léčivých molekul nebo jinak obtížně analyzovatelných látek. A právě to je hlavním směrem výzkumu Elišky Zmeškalové. Eliška Zmeškalová se snaží odhalit klíčové faktory ovlivňující rozpustnost, stabilitu a biologickou dostupnost farmaceutických látek, což by mohlo přinést vylepšení pro farmaceutický průmysl i pro pacienty. Významným oceněním její práce byla letošní publikace ve výborně hodnoceném odborném krystalografickém časopisu International Union of Crystallography Journal (IUCrJ) v podobě hlavního článku čísla.
Prémie Otto Wichterleho
Prémie pro mladé vědecké pracovníky ve svém názvu nese jméno profesora Otto Wichterleho na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, jenž se stal po listopadu 1989 prezidentem Československé akademie věd. Uděluje se od roku 2002 a je spojená s finanční odměnou 330 tisíc korun rozložených do tří let. Dosud ji obdrželo na 540 laureátů a laureátek.