Jak vznikají firmy z vědy a co všechno stojí za úspěšným spin-offem? Těmto otázkám se věnovala konference Od výzkumu k firmě: zakládání vědeckých start-upů a spin-offů, kterou pořádal tým Sekce optiky. Akce nabídla inspirativní atmosféru a pestrou směsici účastníků – vědců a vědkyň, zástupců poskytovatelů podpory začínajícím firmám i zakladatelů start-upů.
Úvodní slovo pronesl Michael Prouza, ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR, který zdůraznil důležitost aplikovaného výzkumu a potřebu rozvíjet vědu směrem k praktickému využití. Ilona Müllerová, místopředsedkyně Akademie věd ČR, shrnula možnosti podpory aplikovaného výzkumu a zakládání spin-offů v rámci programů AV ČR. Akademie věd tyto aktivity dlouhodobě podporuje a nabízí řadu nástrojů, které usnadňují spolupráci jak mezi jednotlivými výzkumnými týmy, tak mezi akademickou sférou a průmyslovými partnery. Patří mezi ně například program Prak, Strategie AV21 a další iniciativy, které otevírají cestu k praktickému uplatnění výsledků výzkumu.
Martin Smekal, vedoucí Centra transferu AV ČR, představil nový inkubační program Akademie věd ČR, zatímco Barbora Wachtlová ze Středočeského inovačního centra představila program Start-up Accelerator. Martin Nikl, zástupce ředitele FZU pro cílený výzkum seznámil publikum s aktivitami Fyzikálního ústavu.
Na pódiu také zazněly příběhy zakladatelů vědeckých start-upů, kteří otevřeně sdíleli své zkušenosti. Pavel Jurák (VDI Technologies), Tomáš Slavík (PSP Technologies), Lukáš Kolek (Charles Games), Martina Siglová a Petr Beneš (AlgaX) hovořili o tom, co se jim osvědčilo, čemu by se příště vyhnuli a co by udělali znovu stejně.
Následná panelová diskuse s Martinem Fuskem (RVVI, ÚOCHB), Petrem Konvalinkou (TA ČR), Michalem Hlavačkou (Technologické centrum Praha), Marií Součkovou (InnerGarden.ai) a Tomášem Maršálkem (i&i Biotech Fund) se zaměřila na podmínky, které v Česku ovlivňují vznik a rozvoj vědeckých firem. Silně rezonovalo téma administrativní zátěže a složitého schvalování, které startupy výrazně zpomaluje. Zaznělo také, že pro úspěch mladých firem je zásadní validace a kontakt s komerční realitou, stejně jako kombinace veřejných prostředků a venture kapitálu, která může celý proces výrazně urychlit. Panelisté otevřeli i otázku podpory osobních nákladů a potřeby inkubátorů a sdílené infrastruktury, bez kterých se začínající technologické firmy jen těžko rozvíjejí.
Konference ukázala, že česká věda má obrovský podnikatelský potenciál – a že sdílení zkušeností i propojování institucí, investorů a vědců je cestou, jak tento potenciál naplno rozvíjet.
