Na konci února byly vyhlášeny výsledky Marie Sklodowska-Curie Actions Individual Fellowhips (MSCA IF) 2018. Gizem Sengör, Ph.D., která již v současnosti ve FZU působí ve skupině Dr. Constantinose Skordise, zahájí práci na projektu na podzim 2019. Připojí se tak k dalším dvěma držitelům MSCA IF v FZU, Ladislavu Strakovi a Ondřeji Hortovi a dvěma držitelům MSCA IF Mobility Enrique Montes Muñozovi, MSc., Ph.D. a Johnu Mangerimu, Ph.D. Celkem se již ústav zapojil do deseti projektů MSCA IF.
Granty MSCA IF se udělují vědcům v různých stupních kariéry na dva roky. Jejich cílem je podpořit přenos znalostí, mobilitu, a rozvoj vědců, a to ve všech jejich rolích – jako výzkumníků, pedagogů, popularizátorů a manažerů. Podmínkou pro získání jsou alespoň čtyři roky výzkumu (včetně PhD).
S projektem Symmetries and Degrees of Freedom in Cosmic Epochs of Accelerated Expansion uspěla Gizem Sengör v konkurenci 847 žádostí z celého světa. V panelu věnovaném standardním grantům ve fyzice její projekt získal 91 bodů ze 100. Hranice financování byla 90,8. Těsně pod hranicí (90,2 a 90,6) se objevily další dva projekty podané vědci z FZU, které jsou v současné době na rezervním seznamu. Oba projekty v každém případě získají ocenění, tzv. Seal of Excellence, které se uděluje projektům s ohodnocením nad 85 bodů. Další dva kvalitní projekty skončily nad hranicí 80 bodů. Těm se otevírá možnost financování ve stejné výši z MSCA IF Mobility. Blízko hranice 85 bodů skončil i jeden tříletý projekt MSCA IF – Global Fellowship (92 podaných žádostí, hranice financování 90,2), tedy v programu pro podporu práce za hranicemi EU a přidružených zemí.
Gizem Sengör vystudovala fyziku na Boğaziçi University v tureckém Istanbulu, doktorát získala v roce 2018 na Syracuse University v New Yorku, USA. Absolvovala také pracovní stáž na amsterdamské univerzitě. Ve FZU, v kosmologické skupině CEICO, pracuje od února 2019. V rámci své práce se bude zabývat popisem polí ve vesmíru v epochách zrychleného rozpínání. Zrychleně se vesmír rozpínal nejprve krátce po svém vzniku v období tzv. inflace. Druhé období začalo asi před pěti miliardami let a trvá dodnes v důsledku dominance temné energie. Výzkum se zaměří na symetrie ideálního zrychleně se rozpínajícího prostoročasu. S využitím tzv. holografického principu popíše, jak deformace těchto symetrií mění vlastnosti prostoročasu a polí, která je možné považovat za jeho efektivní stupně volnosti. Cílem projektu je umožnit lépe pochopit zrychlené rozpínání vesmíru na fundamentální úrovni.
Ladislav Straka, badatel z Oddělení magnetických měření a materiálů, v rámci projektu FUNMAH zkoumá fyzikální vlastnosti materiálů s magnetickou tvarovou pamětí. Doba trvání projektu je od roku 2017 do roku 2019. Cílem projektu je prozkoumat novou funkčnost a možnosti materiálu dosažené ovlivňováním magnetické hystereze. Získané výsledky otevírají cestu k hlubšímu studiu a pochopení nových jevů souvisejících s jevem magnetické tvarové paměti. Jejich uplatnění se nabízí v medicíně v podobě aktivních součástek, v mikrofluidice a generátorech energie.
Ondřej Hort se zabývá koherentním zesilováním a parametrickým generováním extrémního ultrafialového záření (XUV). Jeho snahou je docílit mnohem silnějších impulzů, než jaké dovedou lidé vytvořit dnes. Tyto impulzy potom bude možné použít v mnoha aplikacích v atomové fyzice a fyzikální chemii. Projekt CHAMPAGNE probíhá mezi lety 2018–2020 na laserovém pracovišti ELI Beamlines.
Enrique Montes Muñoz ve svém projektu MOLECOR na Oddělení tenkých vrstev a nanostruktur zlepšuje modely molekulárních interakcí. Kód, který vyvíjí, dobře popisuje nejen energetické stavy izolovaných molekul, ale i shluků více molekul, které se mohou vzájemně silně ovlivňovat. Problematika je důležitá pro fyziku molekulárních povrchů a simulace pohybu molekul.
John Mangeri z Oddělení dielektrik modeluje multiferoický materiál GaV4S8. Multiferoika mají řadu unikátních vlastností, které je možné vnějším působením měnit. Nacházejí uplatnění například v nanotechnologiích. Při konstrukci zařízení o velikosti mikronu (miliontiny metru) i méně se však projevují jevy související s vlastním pohybem molekul a kvantovou fyzikou. Cílem projektu GVSLGD je proto zlepšit porozumění multiferoického materiálu GaV4S8 a vyvinout open-source software, umožňující vědcům předvídat vlastnosti podobných multiferoik.