Špičkoví vědci i talentovaní experti převzali dnes z rukou předsedy Akademie věd ČR Radomíra Pánka ocenění spojená s finanční podporou jejich výzkumů. Prestižní Akademickou prémii získal Lukáš Palatinus, prémii Lumina quaeruntur obdržel Filip Křížek. Oba ocenění působí ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR.
Lukáš Palatinus se věnuje výzkumu v oblasti elektronové krystalografie. V následujících letech chce se svým týmem dosáhnout významných posunů ve třech oblastech strukturní analýzy s klíčovým dopadem na materiálový, chemický a farmaceutický výzkum.
Nejprve chce zapojit do řešení krystalových struktur metody strojového učení, protože hodlá dosáhnout krystalografického modelu pro složité látky s krystaly nízké kvality.
Druhým cílem týmu je rozvinutí metod elektronové krystalografie pro nedokonalé krystaly. Tato práce navazuje na významné úspěchy, kterých tým v oboru elektronové krystalografie již dosáhl, aby přesnou strukturní analýzu dále zpřístupnil i pro špatně krystalické látky.
Třetí a největší výzvou je 3D obraz neperiodického materiálu v atomárním rozlišení. Tým Lukáše Palatinuse ji chce řešit pomocí rozvoje metod elektronové ptychografie a ptychotomografie. Při elektronové ptychografii se po ploše vzorku posouvá velmi úzký svazek elektronů a v každém místě zaznamenává kompletní dvourozměrný difrakční obraz. Výsledkem je tedy čtyřrozměrný dataset (dva obrazové rozměry a dva rozměry v difrakčním prostoru). Elektronová ptychotomografie pak pracuje s jednoduchým principem, že zaznamenání zmíněného datasetu i následnou ptychografickou rekonstrukci lze provést při různých náklonech vzorku. Kombinací jednotlivých projekcí se dosáhne trojrozměrného obrazu zkoumaného materiálu.
„Považuji za příjemně symbolické, že Václav Petříček, který je nejen vynikající vědec a můj krystalografický guru, ale i jeden z prvních čtyř laureátů Akademické prémie v roce 2007, použil část prostředků získaných v rámci prémie na podporu rozjezdu mého projektu elektronové krystalografie. Takže si myslím, že ve formě prémie udělené mně vstupuje program Akademické prémie do své druhé generace, kde jedna prémie plodí úspěchy vedoucí k další. To mě osobně velice těší,“ zmínil Lukáš Palatinus během své děkovné řeči.
Filip Křížek se specializuje na vývoj hybridních materiálových systémů pro kvantové technologie. Jeho cílem je navrhnout kvantové součástky nové generace na bázi dosud málo prozkoumaných kombinací typu supravodič–magnet–polovodič.
Základní myšlenkou je začlenit magnetické prvky a spintronické koncepty do zavedených supravodivě-polovodičových zařízení. Tento přístup otevírá cestu k řešení zásadních otázek, například v návrhu architektur qubitů (kvantových bitů) řízených magnetickým tokem nebo při vývoji nerecipročních supravodivých součástek (tedy prvků s jednosměrným vedením elektrického signálu analogických klasickým diodám). Navrhované hybridní systémy zároveň poskytnou univerzální platformu pro studium interakcí mezi supravodivostí a tzv. altermagnetismem – nově popsanou formou magnetismu.
Filip Křížek se během doktorského studia na Univerzitě v Kodani (kde stále působí) podílel na vývoji polovodičově-supravodivých nanodrátových sítí vedeného společností Microsoft, které se nadále zkoumají jako platforma pro nové typy qubitů. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR se zaměřuje na vývoj magnetických materiálů pro spintroniku a studium jejich vlastností na mikroskopické úrovni. Zkušenosti získal i během postdoktorandského stipendia na ETH Zürich financovaného společností IBM.
Oběma oceněným kolegům gratulujeme a těšíme se na přínosy jejich budoucích výzkumů!
Akademická prémie (Praemium Academiae)
Smyslem Akademické prémie, jako přísně výběrového nástroje finanční a morální podpory vědecké excelence v Akademii věd ČR, je podpořit vynikající vědecké osobnosti, které jsou nositeli výzkumu na špičkové mezinárodní úrovni, a vytvořit jim takové podmínky, v nichž by mohli lépe rozvinout svůj potenciál ve prospěch Akademie věd ČR a celé české vědy. Dotaci ve výši až 30 milionů korun mohou ocenění čerpat v následujících šesti letech a hradit z ní náklady spojené s výzkumem, mzdami či pořízením technického vybavení.
Lumina quaeruntur
Prémie Lumina quaeruntur cílí na vědce a vědkyně na prahu středního věku včetně těch, kteří se do aktivní kariéry vracejí po rodičovské dovolené. Je určena k založení vlastní výzkumné skupiny laureáta či laureátky a podpora dosahuje až čtyři miliony korun za kalendářní rok na dobu maximálně pěti let. Alespoň 20 % rozpočtu přitom hradí akademické pracoviště, kde laureát či laureátka bude působit.
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Zdroj: Akademie věd ČR
