Fotografická soutěž pro zaměstnance FZU zná vítěze

Datum publikace
Perex

Mikroskopické snímky, ale i výsledky počítačových simulací: zaměstnanci Fyzikálního ústavu překvapili porotu množstvím témat. První místo udělila komise Barboře Smolkové, která při práci s konfokálním mikroskopem se super-rozlišením zachytila strašidlo v buňce karcinomu.

Mikroskopické snímky, ale i výsledky počítačových simulací: zaměstnanci Fyzikálního ústavu překvapili porotu množstvím témat. První místo udělila komise Barboře Smolkové, která při práci s konfokálním mikroskopem se super-rozlišením zachytila strašidlo v buňce karcinomu.

Druhé místo z 33 účastníků získal John Mangeri za snímek výsledku počítačové simulace polarizace v okolí nanočástice BaTiO3. Komise se dlouho nerozmýšlela a rozhodla se udělit dvě třetí místa. Bronzovou příčku si dělí polarizační světelnou mikroskopii pořízený snímek Kapalné krystaly Alexeye Bubnova a reportážní fotografie Jakuba Nováka ze zprovozňování laseru ALLEGRA v břežanském centru ELI.

Mezi členy hodnotící komise byli zástupci vedení ústavu, členové PR týmů FZU a na posuzování fotografií se podílel i profesionální fotograf Petr Jan Juračka. "Potěšil nás zájem, se kterým se první ročník soutěže mezi zaměstnanci FZU setkal. Sešlo se velké množství kvalitních snímků, které využijeme pro tvorbu kalendáře i další propagační účely," říká Jiří Červenka, vědecký tajemník FZU a jeden z hodnotitelů.

Přinášíme Vám přehled prvních deseti (sdílených) oceněných míst.


1. místo. Barbora Smolková: "Baf!" Duch se objevil v buněčné kultuře.
B. Smolková používá ve své práce konfokální mikroskop se super-rozlišením, jediný přístroj svého druhu v České republice. K zobrazení jemných struktur je vzorek ozářen laserovým svazkem skrze speciální rotující kotouč. Rozlišovací schopnost tak může být menší než 100 nm. Pomocí fluorescenčních barev jsou vědci schopni označit buňkové organely, například jádra, mitochondrie nebo buněčnou kostru a pozorovat tak různé změny v jejich struktuře nebo tvaru. Na snímku je zobrazena buňka karcinomu.

2. místo. John Mangeri: Počítačová simulace nanočástice BaTiO3: křivky konstantního toku polarizace v exotickém topologickém stavu.
J. Mangeri je postdoktorandem v oddělení dielektrik. I v tomto oboru je stále mnoho nevyřešených otázek, na které vědci hledají odpovědi v rámci základního výzkumu. Snímek je výsledkem počítačové simulace polarizace v okolí nanočástice BaTiO3.

3. - 4. místo. Alexey Bubnov: Textury kapalných krystalů.
A. Bubnov zkoumá vlastnosti nových kapalných krystalů, vytvořených v oddělení chemie FZU. K výzkumu používá polarizační světelnou mikroskopii, díky které vznikl o oceněný snímek. Kapalné krystaly jsou běžnou součástí živých systémů (proteiny, buněčné membrány, …) a využívají se např. v elektronických (LCD) displejích.

3. - 4. místo. Jakub Novák: Čtvrtá etapa OPCPA na laseru ELI ALLEGRA.
Na obrázku je zachyceno zprovozňování laseru ALLEGRA. Jde o jeden z laserových systémů na ELI Beamlines, nejsilnějším laseru na světě. Zde pomocí technologie parametrického zesilování probíhá navyšování energie impulsů.

5. místo. Marek Vronka: Magnetická doménová struktura ve slitině Ni-Mn-Ga.
Doménová struktura vykazuje efekt magnetické tvarové paměti. Barvy určují orientaci magnetického pole uvnitř vzorku. M. Vronka pracuje v oddělení materiálové analýzy, která je důležitá kvůli pochopení souvislostí mezi strukturou a vlastnostmi materiálů a také pro objasnění růstu krystalů.

6. - 12. místo. Alexey Bubnov: Skály.
A. Bubnov zkoumá vlastnosti nových kapalných krystalů, vytvořených v oddělení chemie FZU. K výzkumu používá polarizační světelnou mikroskopii, díky které vznikl i oceněný snímek. Kapalné krystaly mohou být tekuté, ale zároveň mají některé charakteristiky krystalu, např. uspořádané orientované molekuly.

6. - 12. místo. Alexey Bubnov: Tanec barev.
A. Bubnov zkoumá vlastnosti nových kapalných krystalů, vytvořených v oddělení chemie FZU. K výzkumu používá polarizační světelnou mikroskopii, díky které vznikl i oceněný snímek.

6. - 12. místo. Jaromír Kopeček: Kubický aluminid kvete fialově, ale i zeleně.
Instalací skenovacího elektronového mikroskopu Tescan FERA 3 v roce 2014 začala pro práci J. Kopečka nová éra, podařilo se dotvořit laboratoř, která je schopná plně připravovat a charakterizovat materiály, zejména intermetalika. Barevná mapa orientací krystalové mříže pořízená metodou difrakce zpětně odražených elektronů (EBSD) je příkladem metody rozvíjené pro vlastní projekty i uživatelské pojetí laboratoře. Vzorek, jehož květy kvetou zeleně i modře, je referencí pro materiál připravený z prášků a slouží ke zpřesnění popisu jeho struktury.

6. - 12. místo. Martin Mašek: Mlhovina Laguna (katalogové označení M8) s otevřenou hvězdokupou.
M. Mašek je vášnivým pozorovatelem noční oblohy a objevitelem řady proměnných hvězd i dalších kosmických objektů. Pro FZU vzdáleně obsluhuje dalekohled FRAM, umístěný v Argentině, na kterém vznikl i úspěšný snímek. Mlhovinu, která je rodištěm nových hvězd, nalezneme v souhvězdí Střelce.

6. - 12. místo. Martin Mašek: Celooblohový snímek noční oblohy nad Los Leones na Observatoři Pierra Augera v Argentině.
Celooblohový snímek vznikl v blízkosti českého dalekohledu FRAM, kam M. Mašek cestoval na servisní misi v roce 2015. Přes oblohu se táhne nápadný pruh jižní Mléčné dráhy, na nebi jsou patrná i Magellanova oblaka, malé satelitní galaxie gravitačně svázané s naší Galaxií. Po obloze se táhnou zelené pruhy, tzv. airglow, jde o přirozené záření zemské atmosféry.

6. - 12. místo. Vladimíra Novotná: Kapalné krystaly.
V. Novotná vede skupinu, která studuje kapalné krystaly. Jde o látky organického původu, které mají vlastnosti kapalin, tečou a přizpůsobují se vnějším podmínkám, současně ale vykazují uspořádání a vlastnosti krystalů. Jejich svět je plný barev a kontrastů a sledovat je v polarizovaném světle optického mikroskopu přináší mnoho informací o jejich optických vlastnostech. Často se nám naskytne při jejich pozorování nevšední estetický zážitek. Tento snímek se také umístil na 2. místě v hodnocení Akademické rady celoakademické soutěže Věda Fotogenická.

6. - 12. místo. Tetyana Polyakova: Jednou fyzik - vždycky fyzik, dokonce i na dovolené!
Při cestách po severním Norsku narazila T. Polyakova na gigantické mořské víry, které se formují během přílivu a odlivu v úžině Saltstraumen, vedoucí do fjordu Skjerstad. Přechod mezi laminárním a turbulentním prouděním zatím nebyl teoreticky vyřešen a zůstává tajemstvím již po více než 100 let. Na snímku si můžete vychutnat toto rozhraní společně s lodí výzkumníků (nebo snad dobrodruhů). T. Polyakova se zabývá biofyzikou, zejména vlivem magnetických polí na živé organismy.