Nejnovější díl populárního cyklu Nezkreslená věda se zaměřuje na klíčové téma naší doby – fotovoltaické využití energie Slunce. Důvodem propojení oblíbeného edukačního seriálu s Fyzikálním ústav je projekt Pilatus, na kterém se podílí tým Martina Ledinského.
Vědci z Fyzikálního ústavu zazářili na letošním 15. ročníku mezinárodní konference NANOCON, který probíhal ve dnech 18.–20. října 2023 v Brně. Konference se zaměřila na nanomateriály a nanotechnologie pro udržitelnou energii a životní prostředí a přilákala 260 účastníků z 28 různých zemí.
Tři pilotní linky, které pokrývají celý výrobní cyklus inovativních křemíkových solárních panelů, vzniknou do roku 2025 v Europě díky projektu PILATUS. Speciální technologie s kontakty na spodní straně umožní slunečním článkům přeměnu energie vyšší než 26 %. Při výrobě tohoto fotovoltaického „Ferrari“ chtějí odborníci zároveň minimalizovat jeho CO2 stopu. Na projektu bude pracovat také tým z Fyzikálního ústavu AV ČR pod vedením Martina Ledinského.
Před deseti lety získal ve fotovoltaice nejčastěji užívaný polovodič křemík silného konkurenta – organicko-anorganické halogenidové perovskity. Martinu Ledinskému se díky Juniorskému grantovému projektu GA ČR podařilo dokázat, že defekty ve struktuře těchto materiálů nemají zásadní dopad na jejich optoelektronické vlastnosti, a tedy ani na účinnost fotovoltaické přeměny energie.
Jak by mohla vypadat moderní fotovoltaika a co pro to dělají badatelé z Akademie věd ČR? Posouvání hranic v energetice podporuje i program Strategie AV21 – Účinná přeměna a skladování energie.
Boranová show Michaela Londesborougha a nenewtonovská kapalina Martina Ledinského se staly bezprecedentně největším tahákem letošní sousedské slavnosti Zažít město jinak. Kromě vědeckých popularizačních prezentací si účastníci mohli vyzkoušet ušít sáček, zahrát ping-pong nebo sledovat večerní lasershow.
Přečtěte si článek o mezinárodních úspěších našich vědců z pracoviště na pražské Ořechovce. Podílejí se na projektech, které mají vést ke zvýšení efektivity solárních panelů a dalších zajímavých inovacích v oblasti fotovoltaiky.
Výroba solárních panelů by se mohla vrátit z Číny do Evropy. Přispět by k tomu mohli i čeští vědci. Vyšší efektivita nového typu solárních článků je totiž výsledkem mezinárodního výzkumu, do kterého se významně zapojili experti z Fyzikálního ústavu Akademie věd.
Naději na obnovu evropské konkurenceschopnosti ve výrobě solárních panelů přináší výsledky mezinárodního projektu NextBase, jehož se účastnili vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR. Projekt vyvinul prototypy fotovoltaických článků s vysokou účinností a potenciálem pro nízké náklady.
Přečtěte si o vlastnostech 2D materiálů, jejich vlastnostech, metodách přípravy a možných aplikacích.
Libor Juha z Fyzikálního ústavu obdržel 16. října 2018 od prof. Evy Zažímalové Cenu předsedkyně AV ČR za propagaci nebo popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
„Dobrý popularizátor hlavně nesmí brát svůj obor moc vážně. Měl by se přizpůsobit posluchači a vyprávět fyziku na jeho úrovni."
