Text
Práce prokazuje, že současné modely hadronických interakcí nedokáží popsat atmosferické spršky extrémně energetických částic. Podařilo se stanovit, o kolik by se musela prodloužit předpověď pozice maxima spršky v atmosféře a nárůst intensity hadronové komponenty, abychom současně stanovili chemické složení kosmického záření a popsali distribuci maxima spršky z fluorecenčního detektoru spolu se signálem z povrchového detektoru Observatoře Pierra Augera. Kolaborační práce má hlavního autora z FZÚ.
Popis
Energetický vývoj střední hodnoty (vlevo) a směrodatné odchylky (vpravo) rozdělení pozice maxima spršky (Xmax) naměřených na Observatoři Pierra Augera pomocí fluorescenčního detektoru (plné kruhy) a povrchového detektoru (otevřené čtverce). Výsledná modifikovaná škála Xmax (levý panel) je znázorněna stínovanými pásy s výškami odpovídajícími systematickým nejistotám. Původní nemodifikované modelové předpovědi pro různé primární druhy jsou znázorněny čarami.