Dlouhodobé výsledky výzkumu křemíkových vrstev, dosažené ve Fyzikálním ústavu, byly oceněny pozváním RNDr. Jana Kočky, DrSc., vedoucího oddělení tenkých vrstev a nanostruktur Fyzikálního ústavu AV ČR, k přednesení plenární tzv. „Mottovy přednášky“ na 24. mezinárodní konferenci o amorfních a nanokrystalických polovodičích.
Tato vysoce prestižní přednáška, pojmenovaná po siru Nevillu Mottovi, nositeli Nobelovy ceny za fyziku amorfních polovodičů, se koná od roku 1981 a je vyhrazena vědcům, kteří významně přispěli k rozvoji tohoto oboru (více zde).
Výzkum amorfních polovodičů má ve Fyzikálním ústavu mnohaletou tradici, kterou zahájil nedávno zesnulý prof. Jan Tauc. Dominantním tématem byl tehdy výzkum amorfního germánia a také tzv. chalkogenních polovodivých skel. Prof. Tauc uspořádal v r. 1965 v Praze 1. mezinárodní konferenci o amorfních a kapalných polovodičích (ICALS). Od této události se datuje explozivní rozvoj oboru amorfních polovodičů ve světě a také série konferencí, z nichž poslední, ICANS 24, se konala v japonské Naře (21.–26. srpna 2011). Přínos prof. Tauce dokládá skutečnost, že jeho památce byla věnována krátká prezentace v zahajovací části konference ICANS 24, a je více než symbolické, že „Jan Tauc Memorial“ přednesl prof. Bedřich Velický, který s prof. Taucem úzce spolupracoval a první konference ICALS v Praze se osobně zúčastnil.
Od sedmdesátých let minulého století začal výzkumu amorfních polovodičů dominovat tzv. amorfní hydrogenovaný křemík (a-Si:H). Zásadní roli sehrál při rozvoji studia tohoto materiálu ve Fyzikálním ústavu RNDr. Jan Kočka, DrSc. Po návštěvě laboratoře prof. Speara (1977) nejprve vybudoval vlastní technologii přípravy tohoto materiálu a pak se zaměřil na charakterizaci jeho vlastností. Skupinu postupně rozšiřoval, rozpoznal možnosti využití fotovodivosti, a spolu s RNDr. Milanem Vaněčkem, CSc., vyvinuli ve FZÚ metodu pro charakterizaci počtu defektů v a-Si:H, tzv. CPM (Constant Photocurrent Method), která je celosvětově hojně používána.
Dr. J. Kočka se později zaměřil na studium transportních vlastností, ve spolupráci s prof. G. Juškou z university ve Vilniusu přispěl k pochopení driftové pohyblivosti a-Si:H a také nových metod jejího měření. V poslední době se výrazným způsobem podílí na rozvoji studia tzv. nano, resp. mikrokrystalického křemíku (μc-Si:H), na tvorbě nanostruktur a charakterizaci materiálů v nanometrovém lokálním rozlišení. Výsledky výzkumu křemíkových vrstev ve Fyzikálním ústavu byly oceněny pozváním k přednesení plenární „Mottovy přednášky“.
Obě výše zmíněné přednášky, přednesené v zahajovacím bloku konference, byly velmi pozitivně hodnoceny a velmi dobře reprezentovaly Fyzikální ústav. „Pražská škola“ byla významně zastoupená i dalšími výsledky, které přednesli mladí vědci z Fyzikálního ústavu (zvaná přednáška Kateřiny Kůsové na téma křemíkových nanokrystalů jako účinných a rychlých zdrojů světla, příspěvky B. Rezka, M. Ledinského, A. Poruby a A. Vetushky).
