Zůstanou nám vysoké účty za elektřinu a je přenosová síť v České republice dostatečně dimenzovaná? Aktuální témata posledních měsíců se stala 17. ledna předmětem pracovního semináře Současná a budoucí energetika, který v přednáškovém sále Solid21 pořádal Fyzikální ústav AV ČR, kde běží výzkum pro obnovitelné zdroje např. v rámci projektu Pilatus.
Pozvánku na diskusi přijali Jan Bartoš z České elektroenergetické přenosové soustavy (ČEPS) a hlavní ekonom Pavel Řežábek Českých energetických závodů (ČEZ).
Jan Bartoš seznámil posluchače s digitalizací řízení přenosové sítě jako nezbytného kroku, který vyžaduje změna charakteru energetického sektoru. Zatímco v minulosti platilo, že jednosměrný tok elektřiny z velkých elektráren směřoval k podnikům a domácnostem jako výhradním a predikovatelným spotřebitelům, v současnosti může být malou elektrárnou i samotná domácnost a možnosti výroby elektřiny jsou mnohem širší. Elektřina je nyní distribuovaná do více zdrojů s menšími výkony a s tím se pojí komplikovanější predikovatelnost (např. u obnovitelných zdrojů energie závislých na počasí).
Bartoš ve svém vystoupení zdůraznil důsledky externích faktorů poslední doby (pandemie covidu-19 a válka na Ukrajině), které urychlily nasazení nových metod a technologií, ze kterých můžeme v budoucnosti profitovat v mnoha oblastech (strategicky, ekonomicky i ekologicky…). Ujistil posluchače, že síť je dostatečně dimenzovaná a obsahuje velký stupeň redundance (záložní a alternativní cesty), aby v každé situaci byla zajištěna spolehlivá dodávka elektrické energie.
Vyvrácení mýtů a nepravdivých tvrzení o cenách a situaci na energetickém trhu se věnoval druhý přednášející, hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek. Přítomným výzkumníkům vysvětlil způsob tvorby ceny elektřiny na energetické burze, kde se objevují nabídky od různých dodavatelů energie s cenami odvozenými od typu použité technologie (solární, větrné, vodní, jaderné, uhelné, plynové elektrárny). Na příkladu výkyvu cen surovin a následně pak i elektřiny v průběhu roku 2022 (zejména její prudký nárůst v srpnu 2022) demonstroval, jaké mechanismy jsou za tento vývoj zodpovědné a jak ovlivňují politická rozhodnutí a obchodní strategie. Řežábek také zdůraznil, že cena nabízené elektřiny kopíruje ceny zemního plynu, protože ve většině evropských zemí je energetický mix sestaven tak, že na vykrytí celé poptávky po elektřině je jako poslední zdroj elektřiny nutné použít flexibilní, ale nejdražší plynové elektrárny.
Pozitivní trend poklesu cen na podzim 2022 byl podle přednášejícího způsoben skutečností, že se za půl roku (od dubna do října 2022) podařilo znovu naplnit prázdné zásobníky plynu a teplé počasí na počátku zimy dalo naději, že tyto zásoby budou dostatečné i při úplném zastavení dodávek ruského plynu. Uklidnil posluchače, že tento cenový výkyv byl jednorázový jev, který by se v budoucnu už neměl opakovat a ceny by se měly ustálit na rozumných hodnotách, případně dále klesat. Podle Řežábka k tomu přispívá skutečnost, že se urychleně budují terminály na zkapalněný plyn (střednědobý efekt) a zvyšuje se podíl energie z obnovitelných zdrojů (dlouhodobý efekt).
V závěru přednášky se hlavní ekonom ČEZ věnoval vyvracení mýtů a nepravdivých tvrzení o cenách a situaci na energetickém trhu, které vznikají tím, jak je česká energetická síť propojena v rámci Evropy, z čehož všechny zúčastněné státy jednoznačně profitují jak technicky, tak ekonomicky.
V živé diskusi navazující na obě vystoupení zaznělo mnoho stimulujících dotazů na subtémata:
- Jak posílit energetickou soběstačnost ČR (a celé EU) tím, že by se obnovila výroba strategických výrobků (solárních panelů, baterií a podobně).
- Jako mohou nové typy střídačů na bázi SiC pomoci regulovat přenosovou síť.
- Jak efektivně provozovat chytrou domácnost s nebo bez bateriového úložiště s ohledem na spotřebu elektřiny.
- Plán pro hodinové účtování elektřiny i pro domácnosti (podobně jako na burze), což by stimulovalo ke spotřebě v méně vytížených časech a opět pomohlo regulaci sítě.
- Jak informovat politické představitele o technologických možnostech v energetickém sektoru.
- Jaké jsou mechanismy dozoru nad monopolním postavení ČEZu na energetickém trhu v ČR.
- Retrospektivní pohled na situaci v energetice před cca 15 lety, kdy zdaleka nebylo jasné, že se fotovoltaika stane dominantní technologií v oboru obnovitelných zdrojů, a může se tak stát jak ekologickým, tak strategicky výhodným zdrojem elektřiny i ve středoevropských podmínkách.
Intenzivní výměna oboustranných podnětů mezi výzkumnou a aplikační sférou potvrdila správnou volbu témat. Synergie znalostí vědců a odborné problematiky řečníků se ukázala jako velmi efektivní a můžeme se těšit na další pokračování seminářů na podobná témata v rámci programu Udržitelná energetika Strategie AV21.
Jan Bartoš (ČEPS, senior specialista oboru Digitalizace): Digitalizace a inovace potřebné pro měnící se svět energetiky, příležitosti i rizika
Jan Bartoš se zaměřuje na problematiku digitalizace a kybernetické bezpečnosti v energetickém sektoru. Je vysoce kvalifikovaný odborník na energetickou politiku a bezpečnost s více než deseti lety zkušeností, včetně práce analytika Mezinárodní energetické agentury a spolupráce se Světovou energetickou radou.
Pavel Řežábek (ČEZ, hlavní ekonom): Co se děje na energetických trzích
Pavel Řežábek se v divizi Obchod a strategie věnuje analýzám a prognózám energetických trhů a sleduje hlavní faktory, které ovlivňují jak světové ceny zemního plynu, černého uhlí a ceny CO2 a nastavení EU ETS, tak rozhodnutí EU ke klimaticko-energetickým tématům a důsledky technického pokroku. Před svým působením v ČEZ pracoval u firem Dresser-Rand a Emerson na různých obchodních a inženýrských pozicích.