Tři úspěchy Tomáše Jungwirtha v roce 2024
Český fyzik Tomáš Jungwirth patří mezi významné osobnosti současné světové vědy zejména díky svým průlomovým výzkumům v oblasti spintroniky. V roce 2024 byl oceněn na několika prestižních platformách, což potvrzuje jeho klíčový přínos k vědeckému poznání.
Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zveřejnili v časopise Nature první přímé mikroskopické snímky magnetického uspořádání v altermagnetu. Navazují tak na publikaci z počátku roku, kdy v časopise Nature oznámili objev nové větve magnetické rodiny, označované jako altermagnetická. Mikroskopické snímky představují milník, na nějž naváže další experimentální výzkum.
Tomáš Jungwirth získal za výzkum spintroniky ocenění Česká hlava
Národní cenu Česká hlava převzal z rukou ministra pro vědu, výzkum a inovace Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Nejvyšší české vědecké ocenění obdržel za mimořádný přínos ve výzkumu spintroniky. Na slavnostním ceremoniálu 23. ročníku soutěže uspěl také David Vojna, který získal Cenu Doctorandus za technické vědy.
Teorie, experiment, aplikace: předpověď jevu umožnila zmapovat magnetické domény pomocí rentgenového záření
Teoretický popis se často dostává do centra pozornosti teprve ve chvíli, kdy už jsou průlomové experimenty dokončeny. Mnohem zajímavější situace se však stane, když teoretická předpověď přesvědčí vědce, aby se pustili do konkrétního měření, a následně se získaná spektra přesně shodují s předpovědí.
Teraferoika pro ultravysokou kapacitu, rychlost a energetickou úspornost informačních technologií (TERAFIT)
Výzkum projektu TERAFIT se zaměří na vývoj aplikací, které mají esenciální význam pro internet věcí a ekonomiku velkých dat. Cílem je dosažení průlomu směrem k nové generaci informačních technologií – tři výzkumné záměry projektu se zaměřují na vzájemně propojené průlomy, které povedou k zásadním úsporám na energetické, prostorové i časové škále.
Vědci experimentálně potvrdili altermagnetismus
Mezinárodní tým vědců boří v článku publikovaném v časopise Nature tradiční představu o dělení magnetismu na dvě větve – několik tisíciletí známou feromagnetickou a antiferomagnetickou, objevené ou přibližně před sto lety. Výzkumníkům se nyní podařilo experimentálně prokázat třetí altermagnetickou větev teoreticky předpovězenou vědci z Prahy a Mohuče před několika lety.
Tomáš Jungwirth přináší již druhý ERC Advanced grant do FZU
Získat grant Evropské výzkumné rady se daří přibližně jednomu procentu vědců v Evropě, avšak profesor Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR obstál ve velké konkurenci již podruhé. S projektem Altermagnetismus a spintronika bez magnetizace a relativity se mu po dvanácti letech podařilo opět uspět v kategorii ERC Advanced grant a získat nejvyšší možnou podporu ve výši 2,5 milionu eur. Úspěšnost podaných žádostí u tohoto typu grantů byla přitom v roce 2022 pouhých 13,2 %.
Cena Siemens: ocenění pro celý obor spintroniky
V kategorii nejlepší disertační práce se v letošní soutěži Cena Wernera von Siemense umístil na druhém místě Mgr. et Mgr. Libor Šmejkal, Ph.D. z Fyzikálního ústavu AV ČR. Ocenění získal za práci s názvem „Topologická pásová teorie relativistické spintroniky v antiferomagnetech“, kterou vedl profesor Tomáš Jungwirth.
Ministr školství předal ceny MŠMT za vědu a výzkum
Ceny MŠMT za vědu a výzkum ve středu 2. prosince 2020 z rukou ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy převzal mj. vědecký pracovník FZU AV ČR Tomáš Jungwirth.
Fyzik Tomáš Jungwirth: Naše počítačové součástky se podobají neuronům v mozku
Objevy známého českého fyzika Tomáše Jungwirtha, kterých dosáhl společně se svým týmem z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, ukazují směr k mnohonásobně výkonnějším a rychlejším počítačům budoucnosti.
Antiferomagnetické umělé neurony reagují na femtosekundové laserové záblesky
V časopise Nature Electronics popisují vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd a Univerzity Karlovy svůj nový experiment, ve kterém se jim podařil zápis informace do antiferomagnetu pomocí záblesků z femtosekundového laseru. Femtosekundu dělí od sekundy podobný počet řádů, jako je mezi sekundou a stářím vesmíru, tedy patnáct.
Počítač jako lidský mozek
Antiferomagnetické paměti by se díky své rychlosti, odolnosti a schopnosti zapisovat víc stavů než jen nuly a jedničky mohly stát ideálním „hostitelem“ umělé inteligence.