prof. Tomáš Jungwirth, Ph.D.

Český fyzik Tomáš Jungwirth patří mezi významné osobnosti současné světové vědy zejména díky svým průlomovým výzkumům v oblasti spintroniky. V roce 2024 byl oceněn na několika prestižních platformách, což potvrzuje jeho klíčový přínos k vědeckému poznání.
Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zveřejnili v časopise Nature první přímé mikroskopické snímky magnetického uspořádání v altermagnetu. Navazují tak na publikaci z počátku roku, kdy v časopise Nature oznámili objev nové větve magnetické rodiny, označované jako altermagnetická. Mikroskopické snímky představují milník, na nějž naváže další experimentální výzkum.
Národní cenu Česká hlava převzal z rukou ministra pro vědu, výzkum a inovace Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Nejvyšší české vědecké ocenění obdržel za mimořádný přínos ve výzkumu spintroniky. Na slavnostním ceremoniálu 23. ročníku soutěže uspěl také David Vojna, který získal Cenu Doctorandus za technické vědy.
Teoretický popis se často dostává do centra pozornosti teprve ve chvíli, kdy už jsou průlomové experimenty dokončeny. Mnohem zajímavější situace se však stane, když teoretická předpověď přesvědčí vědce, aby se pustili do konkrétního měření, a následně se získaná spektra přesně shodují s předpovědí.
Výzkum projektu TERAFIT se zaměří na vývoj aplikací, které mají esenciální význam pro internet věcí a ekonomiku velkých dat. Cílem je dosažení průlomu směrem k nové generaci informačních technologií – tři výzkumné záměry projektu se zaměřují na vzájemně propojené průlomy, které povedou k zásadním úsporám na energetické, prostorové i časové škále.
Mezinárodní tým vědců boří v článku publikovaném v časopise Nature tradiční představu o dělení magnetismu na dvě větve – několik tisíciletí známou feromagnetickou a antiferomagnetickou, objevené ou přibližně před sto lety. Výzkumníkům se nyní podařilo experimentálně prokázat třetí altermagnetickou větev teoreticky předpovězenou vědci z Prahy a Mohuče před několika lety.
Získat grant Evropské výzkumné rady se daří přibližně jednomu procentu vědců v Evropě, avšak profesor Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR obstál ve velké konkurenci již podruhé. S projektem Altermagnetismus a spintronika bez magnetizace a relativity se mu po dvanácti letech podařilo opět uspět v kategorii ERC Advanced grant a získat nejvyšší možnou podporu ve výši 2,5 milionu eur. Úspěšnost podaných žádostí u tohoto typu grantů byla přitom v roce 2022 pouhých 13,2 %.
V kategorii nejlepší disertační práce se v letošní soutěži Cena Wernera von Siemense umístil na druhém místě Mgr. et Mgr. Libor Šmejkal, Ph.D. z Fyzikálního ústavu AV ČR. Ocenění získal za práci s názvem „Topologická pásová teorie relativistické spintroniky v antiferomagnetech“, kterou vedl profesor Tomáš Jungwirth.
Ceny MŠMT za vědu a výzkum ve středu 2. prosince 2020 z rukou ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy převzal mj. vědecký pracovník FZU AV ČR Tomáš Jungwirth.
Objevy známého českého fyzika Tomáše Jungwirtha, kterých dosáhl společně se svým týmem z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, ukazují směr k mnohonásobně výkonnějším a rychlejším počítačům budoucnosti.
V časopise Nature Electronics popisují vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd a Univerzity Karlovy svůj nový experiment, ve kterém se jim podařil zápis informace do antiferomagnetu pomocí záblesků z femtosekundového laseru. Femtosekundu dělí od sekundy podobný počet řádů, jako je mezi sekundou a stářím vesmíru, tedy patnáct.
Antiferomagnetické paměti by se díky své rychlosti, odolnosti a schopnosti zapisovat víc stavů než jen nuly a jedničky mohly stát ideálním „hostitelem“ umělé inteligence.