Kosmické záření dosahuje energií až o několik řádů přesahujících možnosti současných urychlovačů. Jsou to zejména miony ve sprškách sekundárního kosmického záření, které nesou klíčovou informaci o jádro-jaderných srážkách v kinematických oblastech, které jsou pro experimenty v laboratořích prakticky nedosažitelné. Pomocí časové informace v zaznamenaných signálech poskytují povrchové detektory Observatoře Pierra Augera, na které se Fyzikální ústav podílí již řadu let, údaje o podélném vývoji mionové komponenty. Nově a jako první z dosavadních experimentů tak observatoř určuje tzv. distribuci hloubky produkce mionů v atmosférických sprškách (viz obrázek), ze které se dá následně určit veličina Xμmax jako hloubka, ve které je produkce mionů ve spršce maximální. Tato nová veličina se hodí ke studiu hadronických interakcí na extrémních energiích. Článek ukazuje i první srovnání jejího měření s předpověďmi simulací spršek nejmodernějšími modely interakcí částic.
