Unikátní projekt Akademie věd Za oponou vědy přibližuje lidem vědu skrz umění – a to díky vědeckým dramatům na prknech, která znamenají svět. Návštěvníky čekají autorské drama o tíži poznání s Miroslavem Táborským v hlavní roli, vědecký stand-up, one-man show o ambiciózní rakovinové buňce, tanec částic i známé drama Kodaň o nejistotě, vědě i přátelství na opačných stranách války. První ročník divadelních dnů proběhne již 7. a 8. listopadu 2025, v průběhu Týdne Akademie věd, ve Fyzikálním ústavu na Ládví.
Už po deváté jsme se na Veletrhu vědy, největší populárně-vědecké akci v ČR, setkali s nadšenci a nadšenkyněmi pro vědu z řad škol i nejširší veřejnosti. Ti si v expozici FZU mohli zahrát na paprsky Slunce ve fotovoltaickém stanu, vidět na vlastní oči spektrum viditelného světla, postavit molekuly z Lega a přečíst nový komiks a povídky, ale také si prohlédnout skutečnou magnetickou naprašovačku, spatřit martenzitickou transformaci slitin pod mikroskopem a další důležité fyzikální přístroje a jevy.
Jak bude vypadat fyzika zítřka? Futuristické vize nových technologií a objevů i nečekaná využití technologií, které nám slouží už dnes, Zemi příštích desetiletí i cizí planety v daleké budoucnosti představují science fiction povídky a navazující populárně-vědecké články v nové antologii Fyzika budoucnosti: Extrapolanti a nalezenci.
Poster s názvem „Anonymization: The Future is Unbiased“, prezentovaný týmem FZU AV ČR v čele s Markétou Iffland a Lucií Spevákovou na kongresu EARMA–INORMS 2025, získal cenu odborné komise za nejlepší poster. Akce, která se konala ve dnech 6. – 8. května 2025 ve španělském Madridu, přilákala více než 2 000 profesionálů v oblasti managementu výzkumu ze 67 zemí, a nabídla tak jedinečnou platformu pro osobní setkání a sdílení dobré praxe.
Dříve téměř neznámé pojmy altermagnetismus a magnonika se v loňském roce opakovaně dostaly na titulní stránky novin. Miina Leiviskä, postdoktorandka programu MSCA COFUND Physics for Future ve Fyzikálním ústavu AV ČR, ve svém výzkumu propojuje tato témata hýbající světem fyziky. Mohou být klíčem k výpočetní technice budoucnosti, nebo to není tak jednoduché?
Někteří naši kolegové a kolegyně se vyjádřili pro týdeník Respekt (článek) ke kauze zneužití nadřízeného postavení, k němuž dle svědectví po několik let docházelo v Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR. Vedení FZU vyjadřuje plnou podporu všem, kteří byli takovým jednáním poškozeni. Zároveň vedení FZU děkuje všem, kdo svým svědectvím přispěli a přispívají k vytváření otevřeného a bezpečného pracovního prostředí.
Bez pečlivě zvolených metod je věda v podstatě slepá. Proč je tedy tak těžké získat financování na vývoj nových metod? Daniel Tchoń, postdoktorální vědecký pracovník na FZU v rámci programu MSCA COFUND Physics for Future (P4F), hovoří o své cestě k vývoji vědeckého softwaru i o tom, proč vnímá vědu jako uměleckou formu.
Kolik nanometrů měří vaše ruka? Proč ve světě na nano- úrovni nic nepostojí na místě? A co nám umožňuje mikroskopie atomárních sil? Toto i více prozradí nový komiks Taje nanosvěta, kterým Fyzikální ústav AV ČR představuje stále častěji skloňované, ale zřídkakdy vyučované téma nanotechnologií (nejen) studujícím a vyučujícím.
Fyzikální ústav dlouhodobě patří mezi nejaktivnější ústavy AV ČR nejen co do vědeckých výstupů, ale i popularizace vědy. V pátek 24. ledna, na Mezinárodní den vzdělávání, se proto na půdě FZU uskutečnilo setkání pro zdejší (nejenom) vědce a vědkyně aktivní v přibližování vědy veřejnosti.
Kde končí věda a začíná umění? Tuto otázku návštěvníkům pokládá nová výstava Obraz obrazu, která sdružuje díla čtveřice předních českých a polských umělkyň a umělců, vědecké pohledy na ně a těmito vědeckými analýzami inspirovaná díla. Věda obrací pohled k umění, které jí ho oplácí, a cyklus inspirace se roztáčí.
Jak je možné se i v relativně malém státě jako ČR zapojit do velkých kosmických misí, jak toto zapojení probíhá a jaké výhody přináší místní vědě a průmyslu? Lze se příprav účastnit už během studií? O tom i dalších otázkách u nás v pondělí 7. 10. v rámci celosvětového World Space Week diskutovali Petr Brož, Martin Ferus, David Píša, Veronika Strnadová a David Hlaváček.
Nejen o otevřených otázkách fyziky s Davidem Hlaváčkem
V sérii „Otevřené otázky fyziky“ vám představujeme různé oblasti výzkumu a osobnosti Fyzikálního ústavu. David Hlaváček se na Oddělení astročásticové fyziky podílí na designu jednoho z řídicích modulů chystané kosmické mise LISA, jejímž cílem je zachytit gravitační vlny možná i z dob samotného počátku vesmíru. Kromě toho se zabývá také popularizací a filosofií vědy. Kam se podle něj fyzika ubírá, co nám o kosmu prozradí LISA a proč je důležité inspirovat nové generace vědců a vědkyň?
