Minerální bohatství jáchymovského ložiska je známo již téměř pět století, od dob významného německého učence Georgia Agricoly. Přesto se týmu vědců v čele s Jakubem Plášilem během posledních let podařilo objevit a popsat více než desítku dosud neznámých minerálů, zejména obsahujících uran. Nejen jim je věnována souborná publikace Jáchymov – mineralogická perla Krušnohoří, u jejíhož vzniku stáli spolu s Plášilem i Pavel Škácha a Vladimír Horák.
„Autoři zúročili desetiletí geologického, mineralogického a krystalografického výzkumu světově proslulé lokality, aby podali veřejnosti přístupnou, ale vědecky exaktní formou svědectví o minerální pestrosti zdejšího, rozsahem nevelkého ložiska, jehož těžba několikrát ovlivnila běh světových dějin,“ chválí trojici Michal Dušek, vedoucí Sekce fyziky pevných látek Fyzikálního ústavu AV ČR, kde působí i Jakub Plášil.
Úvodní část publikace, vydané nakladatelstvím Academia, přehledně zachycuje proměnu zájmu o jáchymovské nerostné suroviny v průběhu staletí. Hornické město zažilo etapu těžby stříbra, arsenu, kobaltu i uraninitu, nejprve používaného na barvení skla, později na získávání radia pro medicinální účely a po druhé světové válce na výrobu katomové bomby.
Těžba surovin v Krušnohoří je od počátků spojena s mnoha technickými inovacemi a vynálezy. Až do devatenáctého století se v některých dolech užívalo mihadlo, čerpací stroj na důlní vodu, zkonstruovaný v roce 1551. Jáchymov měl zkraje dvacátého století světový monopol na produkci radia, které poprvé z uranové rudy smolince izolovala spolu s manželem Marie Curie-Skłodowská. V Jáchymově také vzniklo první státní hornické učiliště na světě a také první radonové lázně.
Z Jáchymova rovněž pocházel uran použitý v první sovětské atomové bombě, která byla odpálena v roce 1949 na cvičné střelnici u Semipalatinsku. O strategickém významu dobývání uranové rudy pro Sovětský svaz svědčí tajná dohoda mezi vládou Svazu Sovětských Socialistických Republik a vládou Československé republiky z 23. listopadu 1945 i krok ministerského předsedy Antonína Zápotockého, který její správu v roce 1952 podřídil přímo vládě. Těžba uranu byla vykoupena lidskými oběťmi a utrpením v podobě nucené práce politických vězňů internovaných v koncentračních táborech v blízkosti dolů.
Výsledek mnohaletého výzkumu autorského kolektivu v dalších částech publikace prezentuje podrobný popis primárních a sekundárních minerálů z jáchymovského ložiska. Komplexní přehled mineralogie a minerálního bohatství autoři rozšířili o fotografie z českých a zahraničních muzeí, reprodukce historických map i snímky uměleckých děl vytvořených z lokálních minerálů.
Jakub Plášil se věnuje mineralogické krystalografii ve Fyzikálním ústavu AV ČR a je spoluautorem popisu více než osmdesáti nových minerálních druhů z celého světa. Dlouhodobě se zabývá mineralogií uranu a také mineralogií a geochemií jáchymovského rudního revíru.
Jáchymov – mineralogická perla Krušnohoří
Nakladatelství Academia
ISBN 978-80-200-2931-7