Ing. Barbora Špačková, Ph.D.

Dvojrozhovor s Helenou Reichlovou a Barborou Špačkovou, které porazily silnou konkurenci a obě získaly pětileté financování vlastního Dioscuri centra. Popisují například, jakou roli podle nich hrají sociální média ve vědecké kariéře. A odpovídají také na to, čím se řídí při výběru nových spolupracovníků.
Česká republika si letos 1. května připomněla dvacáté výročí vstupu do Evropské unie. Uplynulých dvacet let zásadně změnilo české výzkumné prostředí, česko-německé vztahy i Evropský výzkumný prostor. „Ani dvacet let po rozšíření Evropské unie ovšem excelence ve výzkumu není v rámci Evropského výzkumného prostoru rovnoměrně rozložena," uvedl prezident Společnosti Maxe Plancka (MPG) Patrick Cramer na slavnostním otevření prvních tří Dioscuri center v České republice v pátek 17. května 2024.
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě od roku 2015 propaguje zapojení žen a dívek do STEM oborů (věda, technologie, inženýrství a matematika) a je jedinečnou příležitostí připomenout si vynikající úspěchy žen ve vědě a výzkumu.
Společnost Maxe Plancka oznámila financování druhého česko-německého Dioscuri centra na Fyzikálním ústavu Akademie věd České republiky (FZU). Jeho budoucí vedoucí Barbora Špačková se zaměří na vývoj nových technologií otevírajících pohled do biologického nanovesmíru. Centrum získalo pětiletou podporu ve výši až 35 milionů korun a zahájí činnost v létě 2024.
Před necelými pěti lety se Barbora Špačková s rodinou přestěhovala na postdoktorandskou pozici na Chalmers University of Technology do Švédska. Vyvinula tam unikátní metodu nanofluidní rozptylové mikroskopie, díky níž, jak sama říká, dokáže vidět věci, které ještě nikdo nikdy neviděl.