Tým českých vědců poprvé demonstroval řízený přenos elektronu v rámci jedné molekuly.
Tento objev by tak mohl sloužit k vývoji nových optických senzorů, fotoluminiscenčních materiálů, katalyzátorů nebo léčiv.
Hydratace iontů na površích má velký význam například při korozi, v elektrochemii či při transportu iontů v živých organismech. Vyskytují se například i v iontových nápojích.
Tato nová technika zobrazení jednotlivých molekul otevírá zcela nové možnosti při studiu fyzikálních a chemických vlastností molekulárních nanostruktur. Na výzkumu se podílel tým odborníků pod vedením Doc. Ing. Pavla Jelínka, Ph.D.
Chemici a fyzici objevili, že stejný jev, který funguje v mikrofonu nebo airbagu, platí i pro molekuly. Ověřili, že vlivem elektrického pole může měnit molekula tvar. To může pomoci třeba při konstruování miniaturních robotů nebo motorů.
Vědci vyvinuli novou metodu metodu umožňující submolekulární rozlišení vodních klastrů na povrchu soli. Tato práce otevírá cestu pro studium vnitřní struktury a dynamiky ledu nebo vody na povrchu pevných látek.
Nová mikroskopická metoda využívá hrot s koncovým atomem. Touto metodou bylo poprvé možné přímo pozorovat chemickou strukturu jednotlivých molekul. Touto metodou bylo poprvé možné přímo pozorovat chemickou strukturu jednotlivých molekul.
Nová metoda měření překonává nedostatky původní Kelvinovy sondy silového mikroskopu (KPFM) a posouvá současné možnosti studia přenosu náboje na atomární úrovni.
Poslední vývoj rastrovacích mikroskopů umožnil zobrazit chemickou strukturu jednotlivých molekul na povrchu pevné látky.
Vědci z Fyzikálního Ústavu AV ČR, v. v. i. společně s kolegy ze Španělska a Francie představili v časopise Nature Communications novou teorii původu polyaromatických uhlovodíkových molekul ve vesmíru. Podle nové teorie se tyto molekuly, jejichž původ v mezihvězdném prostoru je stále záhadou, tvoří leptáním grafitového povrchu částic hvězdného prachu pomocí vodíku.
Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR mají podíl na významném objevu. Pomocí modifikovaného mikroskopu otevřeli nové možnosti studia mechanismu tření na atomární úrovni. Článek byl publikovaný v časopise Physical Review Letters.
Nové poznatky nezbytné pro budoucí technologické využití uhlíkových materiálů
