Čeští vědci ve spolupráci s kolegy ze Španělska představili v časopise Nature Communications nový druh polymerů, které byly dosavadními přístupy nedostupné. Tento druh polymeru může sehrát významnou roli při návrhu nových komponentů pro nanoelektroniku, jako jsou nové displeje.
Společná práce českých, španělských a švýcarských vědců, kterou publikoval tento týden časopis Nature Nanotechnology, představuje nový přístup k vývoji nekovových vodičů využitelných v solární energetice, optických technologiích či nanoelektronice.
Tým českých vědců poprvé demonstroval řízený přenos elektronu v rámci jedné molekuly.
Tento objev by tak mohl sloužit k vývoji nových optických senzorů, fotoluminiscenčních materiálů, katalyzátorů nebo léčiv.
Hydratace iontů na površích má velký význam například při korozi, v elektrochemii či při transportu iontů v živých organismech. Vyskytují se například i v iontových nápojích.
Tato nová technika zobrazení jednotlivých molekul otevírá zcela nové možnosti při studiu fyzikálních a chemických vlastností molekulárních nanostruktur. Na výzkumu se podílel tým odborníků pod vedením Doc. Ing. Pavla Jelínka, Ph.D.
Chemici a fyzici objevili, že stejný jev, který funguje v mikrofonu nebo airbagu, platí i pro molekuly. Ověřili, že vlivem elektrického pole může měnit molekula tvar. To může pomoci třeba při konstruování miniaturních robotů nebo motorů.
Vědci vyvinuli novou metodu metodu umožňující submolekulární rozlišení vodních klastrů na povrchu soli. Tato práce otevírá cestu pro studium vnitřní struktury a dynamiky ledu nebo vody na povrchu pevných látek.
Nové poznatky nezbytné pro budoucí technologické využití uhlíkových materiálů
Rozhovor o grafenu s Pavlem Jelínkem z Fyzikálního ústavu Akademie věd.
Vidět jednotlivé atomy vědci umějí už pětadvacet let. Rozeznat jeden od druhého teprve několik týdnů. Zasloužil se o to mezinárodní tým sedmi fyziků, v němž figuruje i čtyřiatřicetiletý teoretik Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu Akademie věd.
