Fotokatalytické vlastnosti oxidu titaničitého (TiO2) jsou známé již od 70. let minulého století. Tyto vlastnosti je však možné nadále vylepšovat přípravou různých typů morfologií částic, případně syntézou kompozitních materiálů. Velmi často se jedná o příměs drahých kovů, např. Au, Ag, Pt, které vytvářejí nanočástice na povrchu TiO2. Vlivem plazmonového efektu pak dochází k zvýšení fotokatalytické aktivity kompozitního materiálu.
Pomocí analýzy prvkového složení metodou EDX je možné mapovat prvkové složení s nanometrovým rozlišením, a tím nejenom potvrdit složení vzorku, ale také zjistit prostorovou distribuci jednotlivých prvků.
Bakardjieva, S. et al. Nanomaterials 12 (2022) 750.
Spolupráce: Massah Ahmad Sarif (Johannes Gutenberg-Universität Mainz)