V prvých dnech letošního roku nás zarmoutila zpráva, že 5. ledna se skončila životní dráha našeho kolegy a přítele RNDr. Svatopluka Krupičky, CSc. Po vysokoškolských studiích matematiky a fyziky, která byla přerušena válkou, během níž studoval na konservatoři hru na violoncello, a krátkým zaměstnáním ve VÚPEF, přichází v polovině 50. let do tehdejšího Ústavu technické fyziky ČSAV v Cukrovarnické ulici.
Významný a vlivný časopis Physics World oslavil 25. narozeniny. Při této příležitosti sestavil několik fyzikálních „nej“ : 5 největších objevů ve fyzice za posledních 25 let, 5 nejhezčích fyzikálních fotografií posledního čtvrtstoletí, 5 největších dosud nevyřešených fyzikálních záhad, 5 osobností s největším vlivem na fyzikální výzkum a především 5 fyzikálních objevů konce 20. století s největším potenciálem významně prospět lidstvu).
Milé překvapení připravili českým účastníkům organizátoři jihoitalské regionální konference o fyzice laserového plazmatu PPLA 2013 (Plasma Physics by Laser and Applications), která se konala 2. - 4. října v univerzitním městečku Lecce, nacházejícím se v podpatku italské boty. Ocenění nejlepších posterů a referátů, jejichž autory jsou většinou doktorandi a mladší pracovníci tamních vysokých škol (Università del Salento, Università degli Studi di Messina, Università degli Studi di Catania a další), nazvali na počest našeho nedávno zesnulého kolegy „Cena Leoše Lásky“. Chtěli tím připomenout úzké vazby, které Leoš Láska k těmto pracovištím měl, a jeho zásluhy o směřování tamějšího laserového výzkumu.
Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR přispěli k vývoji nového materiálu Srn+1TinO3n+1 s vrstevnatou krystalovou strukturou. Tento materiál má ve formě tenkých 50 nm vrstev a pod mechanickým napětím vynikající vlastnosti, které ho předurčují k využití v mikrovlnné elektronice, např. v mobilních telefonech. Publikace, popisující unikátní vlastnosti a způsob přípravy tohoto materiálu, vyšla v časopise Nature 16. října 2013.
Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali François Englert z Belgie a britský fyzik Peter Higgs za – jak zní oficiální zdůvodnění Královské švédské akademie věd – „teoretický objev mechanismu, který přispěl k našemu pochopení původu hmotnosti subatomárních částic a jenž byl nedávno potvrzen objevem předpovídané fundamentální částice v experimentech ATLAS a CMS na urychlovači LHC v CERN“.
Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR mají podíl na významném objevu
Tření je definováno jako odporová síla působící mezi dvěma makroskopickými objekty, které jsou ve vzájemném kontaktu a pohybují se vůči sobě. S třecí silou se setkáváme při naší každodenní činnosti a ročně způsobuje významné finanční škody
Čeští fyzici přispěli k objevu nových mechanismů ukládání informací
Dalším významným badatelským úspěchem, jenž posouvá hranice možností moderních informačních technologií, na sebe opět upozornila skupina Spintroniky a nanoelektroniky z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Objev českých fyziků na stránkách Nature Photonics a Nature Communications
Příprava kvalitních vrstev feromagnetických polovodičů nanometrových rozměrů představuje náročný vědecký a technologcký problém. V případě úspěchu ovšem tyto struktury otevírají zcela nové možnosti výzkumu základních fyzikálních jevů spojených s interakcí fotonů a magnetu a mohou umožnit nové způsoby manipulace magnetů v opto-elektronických součástkách na časových škálách kratších než jedna pikosekunda.
Experiment NOvA, jehož detektor se po dokončení stane nejúčinnějším neutrinovým detekčním zařízením na území USA, zaznamenal první třírozměrné dráhy prolétávajících částic. V České republice na experimentu NOvA úspěšně spolupracuje tým fyziků, inženýrů a techniků z Českého vysokého učení technického v Praze, Fyzikálního ústavu AV ČR a z Univerzity Karlovy v Praze. Spolupráce je finančně podporována programem INGO II MŠMT ČR.
Dalekohled FRAM (Fotometrický Robotický Atmosférický Monitor), který je provozován Fyzikálním ústavem AV ČR na Observatoři Pierra Augera u města Malargüe v Argentině, úspěšně pozoroval asteroid 2012 DA14, který ve večerních hodinách dne 15. 2. 2013 proletěl v těsné blízkosti Země. Asteroid se konkrétně v 20:26 SEČ přiblížil k zemskému povrchu na vzdálenost necelých 28 000 kilometrů, což je pro známé těleso této velikosti rekordně blízký průlet.
Hospodářské noviny, 17.4.2018.
Tým kolem českého vědce Tomáše...
Věda a výzkum, 3.4.2018.
Jak se dívá člen Vědecké rady Evropské...
Nakladatelství ACADEMIA, 26.3.2018.
Publikace „Paměti kosmika...
21.STOLETÍ, 23.3.2018.
Použití proton-borové jaderné reakce ke...
