Tři mladí vědci z FZÚ získali Prémii Otto Wichterleho 2017

Datum publikace
Kategorie aktualit
Perex

Významné vědecké ocenění AV ČR – Prémii Otto Wichterleho pro rok 2017 – udělila v úterý 6. června 2017 v pražské Lannově vile předsedkyně Akademie věd ČR profesorka Eva Zažímalová třiadvaceti mladým vědcům. Tři z nich – Ing. Vítězslav Jarý, Ph.D., RNDr. Lukáš Ondič, Ph.D. a Ing. Jakub Vícha, Ph.D. – působí ve Fyzikálním ústavu AV ČR.

Ocenění je určeno mladým perspektivním badatelům s věkem do 35 let, kteří dosahují špičkových vědeckých výsledků.

Tato prémie pro mladé vědecké pracovníky ve svém názvu nese jméno profesora Otto Wichterleho na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, jenž se stal po listopadu 1989 prezidentem Československé akademie věd.

 

Ing. Vítězslav Jarý, Ph.D., vystudoval jaderně-chemické inženýrství na katedře Jaderné chemie, fakultě Jaderné a fyzikálně inženýrské na Českém vysokém učení technickém v Praze. Již v průběhu studia začal pracovat pod vedením doc. Ing. Martina Nikla, CSc. ve Fyzikálním ústavu AV ČR, konkrétně v jeho oddělení Optických materiálů. V roce 2014 obhájil dizertační práci zabývající se studiem nových materiálů vhodných pro detekci neviditelného ionizujícího záření (tzv. scintilačních materiálů). Náplň jeho výzkumné práce tvoří vývoj a výzkum nových scintilačních materiálů ve formě monokrystalů, keramik, nebo prášků, které mají předpoklady k využití ve vědě a průmyslu. Jedná se především o kompletní optickou, scintilační charakterizaci, měření teplotní stability emisních rysů a vysvětlení pozorovaných jevů pomocí fenomenologických modelů. Dále se jedná o vývoj a výzkum nových pevnolátkových fosforů, které jsou vhodné pro konstrukci laditelných zdrojů bílého světla (tzv. cirkadiánních zdrojů). Vítězslav Jarý provádí úplnou optickou charakterizací těchto materiálů, ověření jejich teplotní stability a studium jejich použitelnosti v reálných podmínkách.

Vítězslav Jarý má za sebou několik zahraničních stáží (např. 5 měsíců v Institut Lumière Matière v Lyonu pod vedením profesora Dujardina), je autorem a spoluautorem 65 článků v impaktovaných mezinárodních časopisech s celkovým citačním ohlasem 548, čtyř národních patentů, přednesl několik zvaných přednášek (USA, Japonsko, Thajsko), a účastnil se dvanácti mezinárodních konferencí (USA, Japonsko, Čína, …). Sám Vítězslav Jarý k získání Prémie Otto Wichterleho dodává: „Co považuji za důležité zmínit je to, že Prémie Otto Wichterleho, které si samozřejmě hluboce vážím, bych nikdy nezískal bez spolupráce s mnoha lidmi nejen z Fyzikálního ústavu. Troufám si říct, že dnešní vědecká práce v podstatě bez spolupráce mnoha subjektů, je nemožná. Proto patří můj obrovský dík všem lidem, se kterými jsem kdy spolupracoval.“

 

RNDr. Lukáš Ondič, Ph.D absolvoval své doktorské studium v rámci doktorátu pod dvojím vedením mezi Karlovou univerzitou v Praze (školicí pracoviště FZÚ AV ČR) a Univerzitou ve Štrasburku. Svou dizertační práci s názvem „Křemíkové nanokrystaly, fotonické struktury a optický zisk,“ jejíž inovativnost byla oceněna Bolzanovou cenou Univerzity Karlovy, obhájil v roce 2014. Své experimentální znalosti si poté prohloubil absolvováním roční postdoktorské stáže na Univerzitě v Bordeaux, kde se věnoval stavbě optického experimentu pro záchyt nanočástic ve vakuu do tzv. optických pastí.

Za nejvýznamnější přínos Lukáše Ondiče vědě lze bezesporu označit rozvoj v oblasti studia optických vlastností fotonických krystalů na bázi nanokrystalických forem důležitých polovodičů: diamantu a křemíku. Lukáš Ondič stál u zrodu přípravy a charakterizace těchto periodických struktur v rámci FZÚ a od té doby výzkum v této oblasti ve FZÚ aktivně vede. Sám se věnuje zejména teoretickému návrhu fotonických struktur, veškerým měřením jejich optických vlastností, modelování a interpretaci výsledků. V jeho aktivitách je tak plně vyvážen podíl teorie a experimentu. Prokázal například řádové zvýšení extrakce světla (fotoluminiscence) z nanodiamantu obsahujícího světlo emitující defekty, i z křemíkových nanokrystalů zabudovaných do fotonické struktury. Příslušné originální výsledky byly publikovány v prestižních časopisech jako ACS Nano, Nanoscale a Scientific Reports, a jejich využití lze očekávat v oblasti optoelektronických a kvantových aplikací, ale např. i v biologii pro optické senzory s vysokou citlivostí. Během své kariéry přednesl Lukáš Ondič též řadu referátů na světových konferencích. V současné době koordinuje práci pětičlenného týmu, ve kterém jsou i dva PhD studenti.

 

Ing. Jakub Vícha, Ph.D., je z Oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR, kde jedním z hlavních témat je výzkum částic primárního kosmického záření nejvyšších energií (až 1020 eV) na Observatoři Pierra Augera. Znalost složení tohoto záření je zásadní charakteristikou pro teoretické vysvětlení původu částic, které je tvoří. To představuje v současnosti jednu z největších záhad fyziky.

Jakubovi Víchovi se jako prvnímu podařilo využít souvislosti mezi složením kosmického záření a útlumovou křivkou signálu pro různé typy povrchových detektorů a podařilo se mu vyvinout metodu, s níž lze studovat míru směšování různých typů primárních částic ve spektru nalétávajících jader kosmického záření. Při kombinovaném studiu podélných a příčných profilů atmosférických spršek se Jakub Vícha věnuje přesnosti určení složení kosmického záření ve vztahu k nedokonalostem předpovědí modelů hadronových interakcí. Rovněž se zabývá studiem inovativních metod detekce kosmického záření pomocí RPC detektorů. V souvislosti s touto problematikou absolvoval několik stáží v zahraničí.

Jakub Vícha je autorem nebo spoluautorem více než 50 recenzovaných publikací v mezinárodních časopisech. Jeho aktivity, zejména ty věnované složení kosmického záření, jsou s velkým zájmem přijímány v mezinárodním prostředí Observatoře Pierra Augera a na mezinárodních vědeckých konferencích.

Tagy článku: