V neděli 27. února 2022 ve věku nedožitých 90 let odešel doma v kruhu rodiny náš kamarád, spolupracovník a učitel prof. RNDr. Jan Fischer, DrSc., člověk laskavé povahy a mnoha rozličných zájmů.
Jeho profesní život je těsně spojen s dnešním Fyzikálním ústavem AV ČR. Patřil ke generaci jeho zakladatelů a působil v něm od jeho založení 1. 1. 1954. Patřil také mezi první obyvatele tzv. "domečku" na zahradě Fyzikálního ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity, kde zpočátku sídlila část oddělení fyziky vysokých energií, dnešní Sekce fyziky elementárních částic Fyzikálního ústavu AV ČR [1].
Po několika dalších štacích Jan Fischer našel klid na práci v budově Ústavu radiotechniky a elektroniky ČSAV v Kobylisích, kde Fyzikální ústav získal jedno patro. V roce 1970 pak přesídlil do nové budovy Fyzikálního ústavu na Slovance, kde pracoval až do roku 2017. Zde po dlouhá léta vedl oddělení fyziky vysokých energií a v letech 1985-91 působil jako vedoucí redaktor Czech. Journal of Physics B, který v té době Fyzikální ústav vydával. Pedagogicky působil i na Matematicko-fyzikální fakultě UK a na Masarykově univerzitě v Brně.
Jeho odborné zaměření a dosažené výsledky jsou podrobně uvedeny u příležitosti jeho 60. [2], 75. [3] a 80. [4, 5] narozenin a nebudeme je proto opakovat. O tom, že jeho práce byla ve Fyzikálním ústavu a Akademii věd vysoce ceněna, svědčí i skutečnost, že byl před mnoha lety jmenován emeritním pracovníkem Akademie věd ČR.
Nám, jeho mladším kolegům, vždy imponoval nejen jeho brilantní úsudek v přírodních vědách, ale i neobyčejně široký rozhled v humanitních směrech. Jan měl rád hudbu a dokázal se velmi rychle orientovat v hudebních nástrojích. Organizátoři jedné konference na Slovensku pozvali cimbálovou muziku, aby zahrála pro účastníky konference. O přestávce přišel k cimbálu, půjčil si paličky a zahrál na něj čistě nějakou melodii. „Vy na to umíte hrát?", zeptal se cimbalista. „Ne, neumím", odpověděl. Hudebník byl velmi překvapen a nechápal, jak to je možné.
Jan také velmi miloval astronomii. Dovedl o ní poutavě vyprávět a sledoval ji jako obor. Doma měl docela kvalitní dalekohled a za příznivého počasí jeho návštěvy obvykle dostaly příležitost nahlédnout pomocí něho do vesmíru. Velmi rád, hlavně dětem, demonstroval pohyby planet ve sluneční soustavě.
Měl také hlubokou znalost cizích jazyků. Díky znalosti latiny rozuměl snad všem frekventovaným jazykům, i když se je nikdy neučil. Stávalo se, že zahraniční návštěvníci nejednou označovali Jana za člověka s nejlepší znalostí angličtiny a němčiny. Obvykle ho jeho kolegové žádali, aby jazykově prohlédl jejich práce.
Jan Fischer byl pro mnohé z nás báječným kamarádem, který vždy uměl pomáhat i moudře poradit. Celé naší široké komunitě pracovníků ve fyzice částic a matematické fyzice bude velmi chybět.
[1] J. Chýla a kol., Čs. čas. fyz. 53, 215 (2003)
[2] M. Bednář, P. Kolář, M. Novák, Čs. čas. fyz. 42, 225 (1992)
[3] J. Niederle, J. Chýla, Čs. čas. fyz. 57, 229 (2007)
[4] https://www.fzu.cz/aktuality/80-narozeniny-jana-fischera
[5] https://www.fzu.cz/aktuality/jubilant-profesor-jan-fischer
Jiří Chýla, Pavel Kolář, Petr Závada