Na FZU roste zapojení do grantů Marie Skłodowska-Curie Fellowships

Datum publikace
Kategorie aktualit
Perex

Na konci února byly vyhlášeny výsledky Marie Sklodowska-Curie Actions Individual Fellowhips (MSCA IF) 2018. Gizem Sengör, Ph.D., která již v současnosti ve FZU působí ve skupině Dr. Constantinose Skordise, zahájí práci na projektu na podzim 2019. Připojí se tak k dalším dvěma držitelům MSCA IF v FZU, Ladislavu Strakovi a Ondřeji Hortovi a dvěma držitelům MSCA IF Mobility Enrique Montes Muñozovi, MSc., Ph.D. a Johnu Mangerimu, Ph.D. Celkem se již ústav zapojil do deseti projektů MSCA IF.

Granty MSCA IF se udělují vědcům v různých stupních kariéry na dva roky. Jejich cílem je podpořit přenos znalostí, mobilitu, a rozvoj vědců, a to ve všech jejich rolích – jako výzkumníků, pedagogů, popularizátorů a manažerů. Podmínkou pro získání jsou alespoň čtyři roky výzkumu (včetně PhD).

S projektem Symmetries and Degrees of Freedom in Cosmic Epochs of Accelerated Expansion uspěla Gizem Sengör v konkurenci 847 žádostí z celého světa. V panelu věnovaném standardním grantům ve fyzice její projekt získal 91 bodů ze 100. Hranice financování byla 90,8. Těsně pod hranicí (90,2 a 90,6) se objevily další dva projekty podané vědci z FZU, které jsou v současné době na rezervním seznamu. Oba projekty v každém případě získají ocenění, tzv. Seal of Excellence, které se uděluje projektům s ohodnocením nad 85 bodů. Další dva kvalitní projekty skončily nad hranicí 80 bodů. Těm se otevírá možnost financování ve stejné výši z MSCA IF Mobility. Blízko hranice 85 bodů skončil i jeden tříletý projekt MSCA IF – Global Fellowship (92 podaných žádostí, hranice financování 90,2), tedy v programu pro podporu práce za hranicemi EU a přidružených zemí.

Gizem Sengör vystudovala fyziku na Boğaziçi University v tureckém Istanbulu, doktorát získala v roce 2018 na Syracuse University v New Yorku, USA. Absolvovala také pracovní stáž na amsterdamské univerzitě. V FZU, v kosmologické skupině CEICO pracuje od února 2019. V rámci své práce se bude zabývat popisem polí ve vesmíru v epochách zrychleného rozpínání. Zrychleně se vesmír rozpínal nejprve krátce po svém vzniku v období tzv. inflace. Druhé období začalo asi před pěti miliardami let a trvá dodnes v důsledku dominance temné energie. Výzkum se zaměří na symetrie ideálního zrychleně se rozpínajícího prostoročasu. S využitím tzv. holografického principu popíše, jak deformace těchto symetrií mění vlastnosti prostoročasu a polí, která je možné považovat za jeho efektivní stupně volnosti. Cílem projektu je umožnit lépe pochopit zrychlené rozpínání vesmíru na fundamentální úrovni.

H(t)_gizem_2.png
Popis
Historie vesmíru na kresbě Gizem Sengör. Rychlost rozpínání v každém čase t je úměrná okamžité hodnotě Hubblovy konstanty H(t). Nejrychlejší rozpínání proběhlo během období inflace, po kterém se hodnota H(t) snižovala. Pokles se zastavil se začátkem dominance temné energie. Vírové útvary označené „dS“ symbolizují de Sitterův prostoročas, který je ideálním případem zrychleně se rozpínajícího prostoročasu. Značky „O“ představují matematické operátory, způsobující poruchy od ideálního stavu, které se vědci chystají zkoumat. V rámci projektu Gizem Sengör se budou snažit porozumět spojitosti operátorů s poli a jejich vlastnostmi v raném a současném vesmíru.

Ladislav Straka, badatel z Oddělení magnetických měření a materiálů, v rámci projektu FUNMAH zkoumá fyzikální vlastnosti materiálů s magnetickou tvarovou pamětí. Doba trvání projektu je od roku 2017 do roku 2019. Cílem projektu je prozkoumat novou funkčnost a možnosti materiálu dosažené ovlivňováním magnetické hystereze. Získané výsledky otevírají cestu k hlubšímu studiu a pochopení nových jevů souvisejících s jevem magnetické tvarové paměti. Jejich uplatnění se nabízí v medicíně v podobě aktivních součástek, v mikrofluidice a generátorech energie.

Ondřej Hort se zabývá koherentním zesilováním a parametrickým generováním extrémního ultrafialového záření (XUV). Jeho snahou je docílit mnohem silnějších impulzů, než jaké dovedou lidé vytvořit dnes. Tyto impulzy potom bude možné použít v mnoha aplikacích v atomové fyzice a fyzikální chemii. Projekt CHAMPAGNE probíhá mezi lety 2018 - 2020 na laserovém pracovišti ELI Beamlines.

Enrique Montes Muñoz ve svém projektu MOLECOR na Oddělení tenkých vrstev a nanostruktur zlepšuje modely molekulárních interakcí. Kód, který vyvíjí, dobře popisuje nejen energetické stavy izolovaných molekul, ale i shluků více molekul, které se mohou vzájemně silně ovlivňovat. Problematika je důležitá pro fyziku molekulárních povrchů a simulace pohybu molekul.

John Mangeri z Oddělení dielektrik modeluje multiferoický materiál GaV4S8. Multiferoika mají řadu unikátních vlastností, které je možné vnějším působením měnit. Nacházejí uplatnění například v nanotechnologiích. Při konstrukci zařízení o velikosti mikronu (miliontiny metru) i méně se však projevují jevy související s vlastním pohybem molekul a kvantovou fyzikou. Cílem projektu GVSLGD je proto zlepšit porozumění multiferoického materiálu GaV4S8 a vyvinout open-source software, umožňující vědcům předvídat vlastnosti podobných multiferoik.