Hana Lísalová mezi prvními laureáty Prémie pro perspektivní výzkumné pracovníky

Datum publikace
Kategorie aktualit
Perex

Prémie Lumina quaeruntur finančně podpoří perspektivní badatele, kteří si můžou sestavit svůj vlastní výzkumný tým na dobu až pěti let. Akademie věd představila program i jeho prvních šest laureátů na slavnostním ceremoniálu na Národní třídě ve čtvrtek 17. ledna. Mezi oceněnými je i RNDr. Hana Lísalová, Ph.D., z Oddělení optických a biofyzikálních systémů Fyzikálního ústavu AV ČR (FZU).

Hana Lísalová se plánuje v rámci prémie Lumina quaeruntur zabývat speciálními funkčními povrchy a inovativními biomateriály, které mají potenciál najít široké uplatnění v různých aplikacích. Jde především o různě upravené povrchy, plnící nejrůznější funkce, na kterých je potřeba zabránit usazování organických nečistot. Takové vlastnosti povrchů jsou potřeba například v lékařské diagnostice. V rámci diagnostiky látek je nutné, aby detektor interagoval pouze s konkrétním typem molekuly v daném biologickém prostředí, třeba škodlivinami v krvi, a ostatní látky, kterých může být co do množství i milionkrát více, si detektoru „nevšímaly“. Správně fungujících povrchů je ovšem zapotřebí i v mnoha dalších oblastech, jako je potravinářství nebo námořní doprava. I když v současnosti je již vyvinuto velké množství funkčních povrchů, které v různé míře odolávají usazování, tzv. nespecifické adhezi molekul, aktuálním problémem zůstává nedostatečné teoretické porozumění základním procesům, které brání většímu rozvoji těchto technologií.

lumina_inner.JPG
Popis
Laureátka Hana Lísalová a člen Akademické rady Antonín Fejfar s předsedkyní AV ČR Evou Zažímalovou

Hlavním cílem nově budovaného týmu dr. Lísalové proto bude vyvinutí nových modelů a hypotéz, které umožní lépe porozumět skutečné biofyzikální podstatě procesů probíhajících na površích. Pro dosažení tohoto cíle bude projekt využívat kombinaci nejrůznějších moderních přístupů, k čemuž jistě přispěje i mezioborový tým vědců skládající se z odborníků z různých disciplín. Použita bude také pestrá škála experimentálních přístrojů a technik, například pokročilé elipsometrické metody, umožňující sledování jednotlivých molekul proteinů, nebo konfokální mikroskopie. Experimentální část bude doplněna i počítačovým modelováním.

„Tento nový směr přináší chybějící můstek mezi materiálovým výzkumem, který má na FZU mnohaletou tradici, a úspěšně se rozvíjejícím biologickým výzkumem prováděným v nedávno vybudované biologické laboratoři v Sekci optiky, a proto jsme rádi, že Akademie věd vznik týmu podpořila,“ říká o plánech Hany Lísalové ředitel Fyzikálního ústavu Michael Prouza.

Hana Lísalová vystudovala obor biofyzika a chemická fyzika na MFF UK. Po získání doktorského titulu se dva roky věnovala vědecké činnosti na University of Washington v Seattlu pod vedením prof. Jianga, se kterým dodnes spolupracuje. Její pobyt v USA vyústil v řadu oceňovaných publikací na téma funkčních povrchů a licencovaný patent. Po návratu do ČR pracovala zhruba osm let na Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR, než v roce 2017 nastoupila do FZU. V současnosti dr. Lísalová působí v Oddělení optických a biofyzikálních systémů ve FZU. O své práci ve Fyzikálním ústavu uvádí, že si na něm váží mimo jiné i vstřícného přístupu ke svým zaměstnancům. „Problémem zde není ani vada zraku, kterou mám, ani rodinný život,“ říká a ukazuje na dětskou postýlku v rohu kanceláře. „Cením si, že Fyzikální ústav se snaží vycházet potřebám svých pracovníků vstříc.“

Prémie Lumina quaeruntur se snaží zaplnit mezeru mezi juniorskými granty a programy pro již etablované vědce. Podmínkou je, aby si žadatel během svého grantu zažádal o prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC či jeho ekvivalent) a délka jeho vědecké praxe od udělení doktorského titulu nebyla delší než 10 let. Do této doby se nezapočítává doba rodičovské a mateřské dovolené.

„Měli jsme v úmyslu založit něco, co by mělo do budoucna umožnit vypěstovat si nové lídry nových oborů, kteří budou v dalších letech a dalších generacích vést Akademii věd vědecky a možná i manažersky,“ říká o nové prémii předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.

Tagy článku: