Veletrh vědy 2026

I letos se Fyzikální ústav zúčastní této velké populárně-naučné akce a přinese toho mnoho, co budete moci objevovat. Budete si moct zkusit excitovat elektron ve fotovoltaickém stanu, podívat se na solární zoo nebo na levitační vláček. Součástí expozice bude spousta dalších zábavných vědeckých aktivit. Fyzikální ústav je již totiž tradičně jedním z největších vystavovatelů Akademie věd ČR na Veletrhu vědy (a opět letos i tím největším!). Spolu s námi budou na akci vystavovat i další ústavy a pracoviště Akademie věd, univerzity i firmy. Přijďte nás navštívit a objevte spolu s námi kouzlo fyziky!   

Veletrh vědy je největší populárně naučná akce v České republice, kterou každoročně od roku 2015 pořádá Akademie věd ČR. Zabývá se vědou ve všech jejích podobách a nabízí návštěvníkům to nejzajímavější ze světa přírodních, technických, humanitních i společenských oborů.  

Veletrh vědy nabídne také přednáškový program. Patrik Čechvala vás 6. června provede astronomií Středozemě. Ukáže vám, že profesor J. R. R. Tolkien při psaní Pána prstenů vycházel ze skutečných nebeských jevů, a vysvětlí vám některé základní astronomické poznatky, které se objevují jak ve známé trilogii, tak ve skutečném světě. Registrace na přednášky a kompletní program najdete na www.veletrhvedy.cz. 

Stanoviště na stánku FZU

Plazmatická laboratoř

Na našem stánku objevíte svět tenkých vrstev. Pomocí magnetronového naprašování připravíme vrstvy stříbra a mědi o tloušťce několik desítek nanometrů. V daktyloskopické laboratoři odhalíte tajemství takto zviditelněných otisků prstů a v litografické laboratoři si vytvoříte vlastní leptaný vzorek na památku.

Luminiscenční materiály

Pojďte se dozvědět více o scintilačních materiálech! S těmito materiály, které přeměňují radiaci na ultrafialové nebo viditelné světlo, se můžete setkat v různých aplikacích, jako např. v „cétéčku“ (výpočetním tomografu v nemocnici) nebo při kontrole zavazadel na letišti. Prohlédněte si různé materiály (s výkladem pro děti i pro dospělé) a jako suvenýr si vyrobte a odneste vlastní náramek se scintilačními korálky!

Transformace pod mikroskopem

Většina kovů pevně drží svůj tvar. My vám ale ukážeme takové, které svůj tvar mění na povel. Přijďte zažít fyziku pevných látek v přímém přenosu! Pod mikroskopem uvidíte, jak se hladká struktura slitiny s tvarovou pamětí při zchlazení doslova přeskládá do fascinující geometrické mozaiky. A představíme vám i prototyp mikropumpy, kde magneticky ovládaná slitina funguje jako umělý sval.

Kapalné krystaly (nejen) pro obrazovky a displeje

Na našem stanovišti návštěvníkům vysvětlíme, co to jsou kapalné krystaly, kde se s nimi můžeme potkat v každodenním životě a jaké mají vlastnosti. Ukážeme model molekuly kapalného krystalu a vysvětlíme principy fungování obrazovek a displejů, ve kterých jsou tyto krystaly důležitou součástí. Také si ukážeme nádherné textury, které kapalné krystaly tvoří pod mikroskopem.

Fotovoltaický stan

Fotovoltaický stan je interaktivní, skutečně makroskopický model slunečního článku, ve kterém si na vlastní kůži vyzkoušíte, jak vzniká elektřina ze světla. 

Račte dál a proměňte se na dvě minuty ve Sluníčko. Vaším úkolem bude dodat energii „elektronům“ (míčkům) a rozpohybovat je tak, aby vyrobily elektrickou energii. Až v šesti lidech můžete soutěžit, komu se podaří vyrobit nejvíc elektřiny. Na každém elektronu záleží, každý prošlý míček se totiž počítá!

Vláček demonstrující supravodivost

Maglev na Veletrhu vědy! Vláček se supravodičem, který se s pomocí magnetické levitace vznáší nad magnetickými kolejemi a létá téměř bez tření. Je překvapivě tichý a stabilní. 

Loop? Žádný problém. 

Antigravitační palivo? Stačí supravodič dostatečně zchladit kapalným dusíkem a dostat ho tak do supravodivého stavu.

Solární ZOO

Tak trochu netradiční terárium s brouky, kobylkami a pavouky. Na pohled i na dotek vypadají jako živí, ale jen pokud se na ně svítí. Energii jim totiž dodávají malé sluneční články na zádech.

PV panel

Jak se z obyčejného písku stane křemíkový solární panel? Jaké další polovodičové materiály je možné použít na výrobu panelů? Jakou účinnost mají současné rekordní články a je ještě vůbec prostor pro zlepšování? Jaké jsou aktuální výzkumné výzvy ve fotovoltaice? Na tyto i další otázky vám přímo na místě odpoví odborník z Oddělení tenkých vrstev a nanostruktur, kde se výzkumu materiálů pro fotovoltaiku věnují již několik desetiletí.

Barvy nebarvy

Duhové barvy mýdlových bublin, modrá na křídlech motýlů rodu Morpho či zbarvení krovek některých brouků mají jedno společné: barvy tu nesouvisí s přítomností barviva (tj. chemické látky), ale s tzv. interferencí světla (tj. fyzikálním jevem). Při interferenci se světelné vlny skládají, takže se některé barvy zesilují a jiné zeslabují. V přírodě to vede ke vzniku jasných barev bez barviv. 

Podobný princip lze využít také ve fotovoltaice, kde speciální tenké vrstvy na povrchu solárních článků pomocí interference mohou změnit barvu článku z černé třeba na modrou, aniž by se výrazně snížilo množství energie přeměněné ze slunečního záření.

Turnaj mladých fyziků

Turnaj mladých fyziků je prestižní soutěž středoškolských studentů, kteří se zajímají o fyziku. Účastníci v ní prezentují nejen své znalosti, ale i kreativitu či nadšení pro vědu. Učí se tak řešit složité problémy, jako by byli součástí skutečného vědeckého výzkumu. Přijď se k nám na stanoviště dozvědět, jak se můžeš zapojit i ty!

Krystalické materiály

Víte, že mikrometrické objekty lze velmi přesně měřit i pomocí obyčejného pravítka a laserového ukazovátka? Stačí znát trik, kterému se říká difrakce. A když si ponecháme stejný princip, pravítko vyměníme za krystalickou látku a laser za rentgenové záření, můžeme nahlédnout až do světa atomů. 

Na našem stánku si ukážeme, jak pomocí difrakce změřit například průměr vlasu nebo vzdálenost vláken v tkanině. Pod optickým mikroskopem se podíváte na skutečné krystaly a budete moci pozorovat, jak krystaly vypadají a jak vznikají během krystalizace. Dozvíte se také, jaký je rozdíl mezi krystalickou a amorfní látkou a tento rozdíl si budete moci dokonce doslova ochutnat.

Laserově-optické jevy

Pojďte s námi vyřešit několik záhad a získejte titul fotonového šampiona!

• Cesta: Zkuste přesně nasměrovat laserový paprsek na přímou linii pomocí vhodných zrcadel, nebo proveďte fotony zrcadlovým labyrintem.
• Barevná párty: Roztančete fotony pomocí spektrometru a pozorujte nové barvy.
• Strážce fotonů a špion: Odhalte skryté cesty v objektech v závislosti na úhlu polarizátoru. (A také vám ukážeme, jak zjistit, zda se vás někdo nesnaží špehovat).

Simulátor gravitace

Simulátor gravitace, lidově „černá díra“, umožňuje jednoduše předvést řadu jevů v gravitačním poli za pomoci plátna, závaží a kuliček (a vrtačky). 

Pohyb po kuželosečkách, druhý Keplerův zákon, precese perihelu, slapový rozpad, gravitační vlny... To vše nejen uvidíte na vlastní oči, ale přímo způsobíte vlastníma rukama!

Jak uvidět neviditelné: svět jednotlivých molekul

Přijďte nahlédnout do světa jednotlivých molekul. Ukážeme si, proč je tak těžké je pozorovat, jak můžeme odhalit něco, co očima nevidíme, a jak vědci pomocí světla, nanofluidiky a speciálního mikroskopu sledují pohyb jedné molekuly v reálném čase. Dozvíte se také, proč je užitečné zkoumat molekuly jednu po druhé a proč se i molekuly stejného typu mohou chovat každá trochu jinak.

Virtuální realita ATLAS

Naše virtuální realita ATLAS umožňuje prolétnout se detektorem ATLAS. Pojďte si ji vyzkoušet a udělejte si představu o velikosti a komplexnosti detektoru ve fyzice částic. Uvnitř naší virtuální reality je také možné (sáhnutím na světélkující kouli) vidět 360stupňovou fotografii z daného místa v detektoru, který dává lidem možnost skutečně vidět, jak to během fyzikálního experimentu vypadá.

Physics for Future Arcade

Physics for Future Arcade je interaktivní kiosek, který vám představí prvky kvantové fyziky prostřednictvím krátkých praktických simulací experimentů. Jako hráči prozkoumáte klíčové kvantové jevy objevené slavnými vědci a poté si nové znalosti ověříte v kvízu.

Stánek částicové fyziky – CERN

Stánek částicové fyziky, na jehož organizaci se kromě Fyzikálního ústavu AV ČR podílí také Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy a Fakulta jaderné a fyzikálně inženýrská ČVUT, představí aktivity spojené s částicovou fyzikou na urychlovači LHC v CERNu. K dispozici budou tištěné materiály, suvenýry i několik menších experimentů!

Mlžná komora

Mlžná komora je jedním z nejstarších detektorů částic, který se využívá pro pozorování ionizujícího záření. Jedná se o uzavřený prostor, který obsahuje přesycené páry vody či alkoholu (u nás používáme propylalkohol). Když nabitá částice prolétává prostorem komory, dochází k ionizaci směsi. Vzniklé ionty slouží jako kondenzační jádra, na kterých se vytvářejí drobné kapičky – mlha. Mlžnou komoru, která Vám ukáže stopy částic, můžete spatřit třeba i právě na Veletrhu vědy. 

Že žádné částice kolem sebe nevidíte? U nás můžete!

Laboratoř biofyziky

Na stanovišti biofyziky vám nabídneme svět mikroskopů, buněk a fascinujících experimentů se světlem. Uvidíte ukázky fluorescence a luminiscence i fluorescenční značení používané v konfokální mikroskopii. Dozvíte se více o rakovině a poškození jater, děti pak hravou formou poznají buněčnou stavbu i principy paprskové optiky. Program propojí vědu, medicínu a zábavu pro všechny generace.

Společná laboratoř optiky Olomouc

Na stanovišti Společné laboratoře optiky představíme spolupráci Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého, tedy nejen vědu, ale i možnost studia v Olomouci. Povíme si o vývoj materiálů s pomocí plazmatu i jejich testování, lovu entanglovaných fotonů či kosmického záření. Hvězdou expozice bude zrcadlo z teleskopu argentinské Pierre Auger Observatory.

Wikimedia Česká republika hostuje na stánku FZU

Jak často hledáte informace na Wikipedii? Víte, jak články na Wikipedii vznikají, kdo za nimi stojí a jak se můžete sami zapojit? Wikimedia Česká republika je nezisková organizace, která podporuje svobodné sdílení znalostí, rozvoj Wikipedie a dalších projektů Wikimedia v Česku. Za účelem rozvoje Wikipedie pořádáme vzdělávací programy, editatony, fotografické soutěže i spolupráce s kulturními a vědeckými institucemi.

Přijďte si k našemu stánku zasoutěžit a na vlastní kůži si ověřit, co vlastně víte o Wikipedii a co všechno tvoří svobodný svět Wikimedia. Až do 15. června navíc probíhá Měsíc vědy na Wikipedii, který se zaměřuje na doplňování článků o vědeckých tématech, vědcích a vědkyních.