Fyzika je nauka o tom, jakými zákonitostmi se řídí chování neživých
věcí. Proč a jak padá kámen, jak rychle teče voda, co způsobuje
svícení žárovky, ale třeba i proč hraje tranzistorové rádio.
Fyzika se zabývá zkoumáním přírody na té nejelementárnější úrovni, jde
nejvíce do hloubky. Platí se za to omezením praktické vypovídací
schopnosti fyziky o složitejších procesech. Pod fyzikou je už jenom
matematika: Ta jde nejhlouběji, ovšem za cenu, že nevypovídá vůbec o
ničem - zastavuje se u principů samotných.
Jakousi nadstavbou fyziky je chemie, která zkoumá procesy příliš
složité na to, abychom o nich dokázali něco kloudného vypovědět pouhým
aplikováním fyzikálních zákonů. Pochopitelně fyzikální zákony platí i
při chemických dějích. Jejich aplikování např. na hoření zemního
plynu ve Vašem sporáku by však bylo velice složité a pro účely
energetiků nepraktické.
Je to obdobné, jako když chceme zjistit, jak
dlouho pojedeme autem z Prahy do Brna: Lze samozřejmě sledovat
pohyb všech jednotlivých součástí motoru a podvozku a vzít
v úvahu všechna otočení volantem a tak dále - ovšem mnohem
jednodušší a praktičtější je uvažovat pohyb auta jako jediného celku a
o otáčení klikového hřídele se nestarat. Dispečer dopravní firmy nic
jiného nežli takovýto "chemický" postup nepotřebuje - detaily by jej
odváděly od hlavního úkolu. Naproti tomu automechanik se soustřeďuje
právě na ty "fyzikální" podrobnosti - a je mu jedno, zda auto, které
opravuje, pojede zítra do Ostravy či do Českých Budějovic.
A obdobně jako je chemie nadstavbou nad fyzikou, je z hlediska
přírodovědce i biologie nadstavbou nad
chemií.